Pojďte chvilku se mnou – do sauny: z kamen jde horko a stoupá pára, ale přítomní chlapi rudnou a dýmají i hněvem – nadávají na Green Deal a nesmyslná opatření. Jsou to inženýři z konstrukce a nad povinným start-stop systémem do aut kroutí hlavou: výroba takového motoru je dražší a ekologicky náročnější, motor bude mít nižší životnost a benzín to ušetří možná ve velkoměstských zácpách, ale v běžném provozu sotva. Takže to je přece nakonec proti přírodě, a ne pro přírodu. Zatracení ekologové! A pak ti blázni, co se přilepují na silnice a polévají obrazy rajčatovým protlakem. Ekoteroristé to jsou, žabičkáři – žáby jsou pro ně přednější než lidi. Chrání kdejakou havěť, a lidi jsou pro ně škodná.

Ježíšův dotek jí jako teenagerovi změnil život. Pak ji Bůh poslal pracovat s mladými – šla, i když se jí nechtělo. A věnuje se jim skoro třicet let – stala se z ní uznávaná vedoucí a mládež je její radostí. O letech nejen v mládeži mluví Dita Frantíková, odbornice na chetitštinu na FF UK a máma čtyř dětí.

Prevalence netriviálních psychiatrických diagnóz v populaci je cca 30 %. To platí jak pro tchyně, tak pro snachy. Tedy mnoho vztahů mezi snachou a tchyní je zatíženo nějakou psychopatologií včetně psychopatií čili poruch osobnosti. To platí i pro vztahy s biologickými rodiči. Z uvedeného čísla totiž prostou statistikou vyplývá, že dítě má 51% pravděpodobnost, že bude mít alespoň jednoho rodiče s netriviální psychiatrickou diagnózou.

Narodil jsem se na Ukrajině ve městě Mariupol. Můj otec je Rus a matka Ukrajinka. Co si pamatuji, nikdy jsme neměli problémy s tím, že jsme mluvili rusky. Nikdo nikdy neporušil práva rusky mluvících Ukrajinců. Jsem si jist, že polarizace ukrajinské společnosti začala po zapojení Ruska do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Před konfliktem na Ukrajině jsem moc nepřemýšlel o tom, kdo jsem – Rus, nebo Ukrajinec. Po ruské invazi se ale zformovala moje ukrajinská identita.

Téma dezinformací není jen tématem horce aktuálním a silně medializovaným, jde o jeden z nejzávažnějších jevů, s nimiž se naše společnost již řadu let potýká. Období pandemie covidu a ruské agresivní války proti Ukrajině tento jev velmi silně aktualizovala, ale ukázalo se, že naše společnost je objektem hybridní dezinformační války už mnohem déle. Ať si to připouštíme, nebo ne, dezinformace se týkají každého z nás. Svou zvrácenou logikou a silou záměrně usilují o naši pozornost a důvěru, ovlivňují nás – a jejich vliv se tedy do nějaké míry projevuje i v životě církve.

Anketa

Rozhovor - Petr Pokorný (1976) Učí angličtinu a němčinu na Gymnáziu Dobruška. S manželkou a třemi dětmi žije v Novém Městě nad Metují