Ježíš mu řekl: „Jidáši, políbením zrazuješ Syna člověka?“ (Lukáš 22,48) Jidáš Iškariotský neodmyslitelně patří k velkému velikonočnímu dramatu. Ale kdo vlastně byl Jidáš a co ho vedlo k tomu, že zradil Ježíše Krista? Tyto i jiné otázky trápí mnohé věřící i teology odedávna. Pojďme se seznámit s mužem, jehož jméno se stalo synonymem zrady.

Já však zatvrdím jeho srdce a on lid nepropustí. (Ex 4,21)

Víra musí obstát i na pustém ostrově bez Bible a bez církve.

Ještě donedávna si moderní civilizace pochvalovala proočkovanost společnosti a vymizení mnoha nemocí, u nás například spalniček. Nyní přibývá těch, kteří se očkování brání. Jde u této otázky podle vás čistě o racionální rozhodování, nebo je v něčem také duchovní? Je očkování dar od Boha, či spíše neoprávněný zásah člověka do přirozeného vývoje lidstva?

Opakuje se to každý rok – bratr Slavoj Raszka z třineckého sboru CB vytvoří tým a veze finanční, ale hlavně duchovní podporu spřátelené Církvi živého Boha do Mukačeva. Loni se tento čtyřiašedesátiletý kazatel s českým týmem vypravil na Ukrajinu na začátku listopadu.

Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Eliáš přistoupil a řekl: „Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.“ I spadl Hospodinův oheň a pozřel zápalnou oběť i dříví, kameny i prsť, a vodu z příkopu vypil.

1. Královská 18, 36–38.

Navenek vystupoval jako silný muž, který vždycky dosáhne toho, co chce. Ale uvnitř to byl hluboce zraněný člověk, který toužil po lásce a důstojném životě.

Buďme vděční Pánu Bohu za pubertu svých dětí. Je to totiž období, kdy díky nim a spolu s nimi můžeme prověřit své vlastní domácí Potěmkinovy vesnice.