Po tříleté covidové pauze se na konci října do Havlíčkova Brodu vrátil Brodfest. Sjezd mládeže pod taktovkou církevního odboru do města přilákal přes 900 mladých lidí. Čtyřdenní bohatý program nabídl semináře, koncerty, duchovní programy i speeddatingovou seznamku.

Je čtvrtek 27. října. S kamarádkou jsme vystoupily s velkou skupinou lidí z vlaku v Havlíčkově Brodě. Ani jsme nemusely přemýšlet, jakým směrem se dát, šly jsme zkrátka s davem. Po cestě do kulturáku jsme míjely Kaufland. „Poslední šance si něco nakoupit před státním svátkem,“ říkám. si. Měly jsme skluz, tak jsme pokračovaly směle ke kulturnímu domu. „Však restaurace budou otevřené,“ prohlásila kamarádka. Rychlá registrace, ubytování na gymnáziu a hned cesta do kulturního domu na první program. Slovo měl David Košťák z Odboru mládeže a celý večer doprovázela kapela ze Zlína. Po programu následoval koncert kapely Ignite nebo byla možnost jít na tzv. Quest. Byla jsem ale docela unavená a chtěla jsem si spíš povídat s lidmi. Takže jsem se ani jednoho neúčastnila.

Pátek byl zaměřený hlavně na semináře. Ty byly rozdělené do tří bloků. V první části jsem si zvolila „LGBTQ pohledem Božího příběhu“. „Bude to dlouhé,“ zahájil svůj seminář kazatel brněnského sboru Aleš Navrátil. Třída byla ale úplně plná a ani po varování v úvodu se nikdo nezvednul. Zamýšleli jsme se, jak přemýšlí svět: pocity jsou absolutní průvodce, štěstí je ultimátní cíl, odsuzování je absolutní hřích, Bůh je absolutní neznámo. „Bůh nás povolává ke svatosti, ne k heterosexualitě,“ vysvětloval Aleš. „I jako heterosexuál dělám hříchy, které mají stejnou váhu, a potřebuji milost,“ dodal.

V druhém bloku seminářů jsem si vybrala „Pomáhání skrz pokládání dobrých otázek“. Tentokrát to ale nebylo jen o poslouchání výkladu. Pod vedením Grega Strocka jsme si mohli sami vyzkoušet vést druhé k pokládání dobrých otázek. „Dobré otázky by měly být otevřené a nesoudící. Není dobré začínat slovem proč, lepší je použít jak anebo co,“ vysvětloval Strock. A ze třetí skupiny seminářů jsem zvolila „(re/de) konstrukce víry“, který měl zástupce ředitele Křesťanské akademie mladých Jakub Vejmělka. „Dekonstrukce víry znamená, že přestáváme věřit nebo máme pochybnosti o věcech, kterým jsme věřili dřív. Je to důležité téma pro dnešní generaci křesťanů, dekonstrukce se ale nerovná odpadnutí od víry,“ vysvětloval Vejmělka.

Sobota byla ve znamení sportů. Po ranním programu byla možnost jít na seminář, nebo si vybrat z několika sportů – fotbal, frisbee, volejbal. Florbal byl nakonec zrušen kvůli malému zájmu. Šla jsem hrát volejbal. Atmosféra v tělocvičně byla absolutně nádherná. Fandilo se, hrálo fair play a moc jsme si to užili, i když jsme všechny zápasy prohráli. Po sportech následovala již tradiční štafeta, kterou nakonec o dvě sekundy vyhrál tým mládeže z Pardubic, favorité už z předchozích ročníků Brodfestu.

Při večerním programu měl slovo David Novák. „Jsem jediný žijící člověk, který se účastnil všech Brodfestů,“ odlehčil své slovo na úvod. Mluvil o tom, proč následovat Ježíše. Nenabízí nám lepší život. Nabízí nám sám sebe, ten vztah. Je to ten, kdo nám dává sílu a vizi, abychom svědčili a měnili svět. Učí nás snít, abychom měli ideály. Ne nějak to tady přežij, ale žij. „Můžeme si položit otázku: Šel bych do toho znovu?“ vysvětloval. Součástí slova byla i pobídka, abychom přijali výzvu patřit Ježíši. Ať už je to náš první kontakt s Ježíšem, nebo chceme obnovit náš vztah. Na znamení přijetí této výzvy jsme mohli vyjít z davu a podat Davidovi pravici.

S nadsázkou můžu říct, že Brodfestem žilo celé město. Bylo skvělé pozorovat menší i větší skupinky lidí, které se přesouvají mezi programy a jednotlivými místy dění. Samozřejmě celé čtyři dny nebyly jen o koncertech, seminářích a hlavních programech. Měli jsme také možnost modlit se s dobrovolníky z modlitebního týmu, zajít se ztišit do modlitební místnosti nebo si promluvit se členy pastoračního týmu. Ocenila jsem i letošní novinku – rezervační systém. Člověk si tak mohl objednat schůzku na konkrétní čas s konkrétním člověkem. A novinku měl Brodfest ještě jednu – speeddatingovou seznamku. Já jsem ji sice nakonec nevyzkoušela, ale oceňuji nápad pořadatelů.

V neděli ráno už byl čas sbalit se, vyklidit školy a jít na program. David Košťák tentokrát mluvil o tom, jak se vrátit domů, a přitom se nevrátit před Brodfest. „Vrať se domů a vypravuj, jaké věci ti učinil Bůh. Kvůli sobě navzájem, abychom se povzbudili, ale i k Boží slávě,“ dodal.

Celkově Brodfest hodnotím velmi kladně. Mám spoustu podnětů k přemýšlení. Nové vztahy, do kterých má smysl investovat, starší vztahy, které se na akci obnovily. Brodfest je výzva. Výzva k budování nás samotných, k budování vztahů s Bohem i s lidmi. Výzva, na kterou musí každý sám za sebe odpovědět, jestli ji přijme.

Rozhovor s Ondřejem Svatošem, vedoucím Odboru mládeže CB

Jak vy sám hodnotíte letošní ročník Brodfestu?

Já osobně jsem nadšen z toho, že mládeže mohly skutečně přijet spolu jako skupiny a společně jsme mohli tvořit ne anonymní dav jednotlivců, ale širokou rodinu těch, jejichž základem je Kristus. Jsem rád, že jsme dali prostor novým a mladším lidem v rámci společných programů, seminářů, aktivit i vedení některých oblastí na Brodfestu. Zároveň vidím, že některé nové i stálé prvky potřebují změnu a tu, věřím, jsme ochotni dělat.

Co pro vás byl během celého festivalu nejsilnější okamžik?

Pro mne to jsou pokaždé dvě hlavní věci. 1. Společná chvála a zpěv davu 900 lidí z celé republiky, kdy se sjednocujeme nehledě na rozdílný věk, odkud jsme nebo jak moc se známe. 2. Vidět ochotu a lásku k mladým všech těch, kteří byli zapojeni – vyučující, kapely, dobrovolníci, seminaristi, prostě ti, kteří přišli pomoct a dávat to, co mají.

Co si z festivalu odnášíte do své další práce s mládeží?

Doba se neustále mění. Musíme být připraveni reagovat na nové výzvy a potřeby. Na tomto Brodfestu to ukázala například návštěvnost na určitých typech seminářů, jako byla psychologie, úzkosti, LGBTQ otázky, vztahy a další. A zároveň se potvrzuje, že ta základní touha a potřeba nejen mladých lidí je být přijímán, milován a brán vážně. A to hlavně skrz individuální přístup, a ne obecně skupinový.

Foto: Jakub Šimmer