Tahy štětce na plátně vypovídají o malířích i jejich době
Z biblické zprávy o stvoření víme, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu. (Gn 1,27) Zároveň nám ale dal do ruky pomyslný štětec a svobodnou vůli, abychom se stali spolutvůrci a svůj obraz do značné míry malovali sami. Když se setkáváme s druhými lidmi, děláme si o nich „obrázek“ ve své mysli. Přitom jim ale nevidíme do srdce, můžeme se orientovat jen podle toho, co je patrné navenek. Podobně si i sami o sobě u druhých lidí malujeme svůj obraz či obrázek.
Ani lidské fyzické obrazy, které malují malíři olejovými barvami na plátno, ale nejsou jen tím, co zobrazují a co vidíme třeba jako návštěvníci muzeí, galerií a výstav. Plátno i barvy jsou hmotné materiály, stejně tak malířův štětec. Pod malbou se skrývají zajímavosti, fakta a příběhy, kterých si běžný pozorovatel nevšimne. Všechno to je ale mimořádně cenné pro historiky umění a restaurátory, kteří se například snaží vypátrat, kdo mohl být autorem nepodepsaného obrazu nalezeného kdesi ve sbírkách na zámku nebo v klášteře.
Již první pohled na obraz může zkušeného odborníka přivést na stopu: styl či motiv obrazu častokrát poukazují na konkrétní období (zejména starší epochy jako například renesance nebo baroko byly stylově mnohem jednotnější než dnešní umění), malba může nést typický rukopis konkrétního známého autora – například výraz, jak se tváří zobrazené postavy nebo v jakých gestech jsou zobrazeny jejich ruce.
Teprve podrobnější pohled „pod malbu“ v restaurátorské dílně pak nalezenou stopu potvrdí, upřesní, anebo naopak vyvrátí. V dnešní době je možné obraz prosvěcovat kupříkladu rentgenovým nebo infračerveným zářením, a tak není nutné ani v nejmenším poškozovat obraz – to se dělo dříve, když restaurátoři při průzkumu opatrně na okraji odlupovali vrstvičky barvy nebo vlákna z plátna. Pohled pod malbu odhalí mnoho skrytých informací o obrazu samotném, ale i ze zákulisí jeho vzniku: jak si malíř nejprve rozkreslil kompozici, jak nanášel jednotlivé vrstvy barvy, jestli maloval od začátku do konce podle původního záměru, nebo jestli části obrazu nepředělával. Někdy restaurátoři na plátně objeví dokonce stopy zcela jiného obrazu, který autor z nejrůznějších důvodů nedokončil a přemaloval dílem, které vidíme dnes. I to odborníkům otevírá nové pohledy na malíře a jejich dílny. Poměrně spolehlivě tyto moderní analýzy odhalí originální malbu od kopií či padělků – při překreslování přece jen malíř používá jiné tahy tužkou a štětcem a méně dílo upravuje.
Podobně analytickým pohledem jako dokonalý restaurátor vidí Bůh všechny vrstvy našich osobností. I když se třeba snažíme působit před druhými lidmi v určitém stylu (a vědomě nebo nevědomě třeba i kopírujeme někoho druhého), pro Pána jsme každý autentickým originálem a nemusíme před ním nic skrývat.