Co je vlastně v tomto čase norma a co je výjimka?

Obecně bych řekla, že je správně, aby děti žily pokud možno s oběma rodiči. Už proto, že přístup matky a otce k dětem je různý, oba rodiče přinášejí do jejich životů jiné důrazy a učí je jiné dovednosti. Ale v některých případech to může být i jinak. Například jde-li o dočasnou změnu a jedná-li se o křesťanské rodiče, kteří hledali Boží vůli pro svou specifickou situaci. Pak může být nejen pro děti cenným svědectvím, jak k tomuto rozhodnutí došlo. Vidět, že i dospělí mají nad sebou autoritu, které se doptávají a ke které se vztahují. A že jsou připraveni poslechnout, když rozpoznají, jak se mají zachovat. Rozhodnutí vzít práci daleko od domova bývá velmi náročné, o to náročnější, jedná-li se o matku. Nebylo by lehké ani v rámci Evropy, natož je-li provázeno změnou podnebí, kultury i státem povoleného náboženství. A to i přesto, že žijeme v době velkých technických vymožeností a dá se poměrně jednoduše komunikovat na obrovskou vzdálenost.

V mnoha křesťanských rodinách dodnes funguje tradiční dělení rolí, kdy ženy zůstávají doma s malými dětmi, některé i delší dobu než je obvyklý průměr, a otcové pracují a zajišťují finance. I psychologové se shodují na tom, že matka je klíčová pro nejútlejší věk, aby se dítě naučilo základnímu správnému vztahu ke světu a k ostatním lidem. Později je samozřejmě její role stále důležitá, ale už se mění. Děti se stále více osamostatňují a učí se prakticky používat zkušenosti získané v rodině. Ale pokud matka, byť dočasně, chybí úplně a není v dosahu, jedná se o poměrně zátěžovou situaci. Nicméně zátěžové situace obvykle přivádějí křesťany blíže k Pánu Bohu, což pak znovu může mít sílu svědectví, které mají děti na očích.

I doba dlouhých dovolených, kdy se rodič vrátí domů, může přinášet své těžkosti a může být složitá. Zapojit se do chodu rodiny, která funguje, protože matčinu práci někdo převzal a zajistil, a pak znovu odjet pryč, může přinášet různé problémy. Co je vlastně v tomto čase norma a co je výjimka?

Jaké klady lze na životě takto rozdělené rodiny najít? Pokud je situace přesně časově omezena a všichni zúčastnění, především děti, vědí, jak dlouho bude trvat a kdy se maminka definitivně vrátí, zůstává jistota rodiny tak, jak ji její členové znají. Všichni získají z očitého svědectví o životě v jiné kultuře. Zjistí, že se pomáhá potřebným lidem nejen z našeho prostředí. V neposlední řadě vidí, jak si v rodině pomáhají navzájem, jak jeden za druhého přebírají úkoly, aby se mohlo dál fungovat, a že jsou schopni je zvládat. A nakonec nelze zapomenout ani na pozitiva aktivnější role prarodičů. Dříve bylo obvyklé, že širší rodina žila pospolu, dnes jsou rodiny většinou více odděleny od dalších příbuzných. Vztahy se rozvolňují, a přesto zůstávají důležitou, možná tou nejdůležitější hodnotou v životě rodin. Pokud prarodiče přijmou situaci s pochopením, nechají rodiče rozhodnout a pomáhají tam, kde to je potřeba, mohou se stát důležitou součástí každodenního života svých dospělých dětí i vnoučat.