Autor

Eva Čejchanová

Co dítě, to charakter

„To je mazec, když se domů sjedou všichni,“ pomyslel si Jindřich a myšlenka se převtělila do úsměvu. V malém domku v srdci Moravy bylo těsno, ale veselo. Kromě zpěvu tu zněla trubka, klavír a klarinet. Jako před jídlem pokaždé, když dozní společná modlitba. Prohlížel si je jednoho po druhém: pět dětí, pět cest. Vyrůstaly spolu, všechny v tomhle domě, všechny se stejnou křesťanskou výchovou. Ty cesty by se měly podobat, jenže…
Rodina – příběhy

Úcta je alfa a omega

A co když jo – co když se fakt všecko změní? Co když o ni přijdu? Jedna malá bulka… Pavel si naplno uvědomil, co pro něj Blanka znamená. Jak moc mu na ní záleží – a kolik by toho mohl ztratit.
Rodina – příběhy

Bůh je dobrý pastýř

Začínala noc. Stáli tam, u tátovy postele, všichni čtyři a Hele se neodbytně vracela myšlenka: Je to nachystané. Tohle jsi Bože, zorganizoval Ty. Slyšel jsi moji modlitbu. Máma ani nikdo jiný z Heliny rodiny dneska do nemocnice přijet nemohli. Tak tam byli sami – se svojí vírou a s Bohem. Jen oni čtyři – Hela, Jirka a jejich dvě dospívající děti. Mohli se modlit.
Rodina – příběhy

Jako vinná réva

Jeho cesta za Bohem začala kamarádstvím s aktivním okultistou a křtem v Duchu svatém. Následovalo obrácení, vstup do církve, povolání do služby kazatele… stal se jedním ze zakladatelů kurzů Alfa. Dnes je Miloš Poborský ředitelem Evangelikálního teologického semináře.
Rozhovory

Podobní Bohu

Michaela se uvolněně opřela o sedadlo. Porada skončila. Musela to říct. Bylo to zásadní. Pro ně – vychovatele, trenéry, vedoucí, ale hlavně pro děti, které sbírali po ulicích, doučovali, dávali jim svačiny, rozvíjeli jejich talenty, ukazovali jim, jak velkou mají hodnotu. Byla ráda, že to vědí – že jejich práce stojí a padá s tím, jestli pro ně mají lásku.
Rodina – příběhy

Bůh je zdrojem naděje

Býval to kluk z chudé africké vesnice, dnes je mikrobiologem ve federálním ústavu zdraví v americké Atlantě. Bezstarostnost jeho dětství vystřídala tíha zodpovědnosti za jeho lid. Svoji cestu, která vedla i přes tehdejší Československo, s humorem a zcela otevřeně popisuje vědec se srdcem evangelisty Yibayiri Osée Sanogo.
Rozhovory

Malí andělé

U malé recepce na chodbě dětského oddělení Kliniky popálenin a rekonstrukční chirurgie v Brně bylo docela živo. Stála jsem u zdi nedaleko východu a pomalu se chystala k odchodu. Nebyla jsem sama. Vedle mne nějaká maminka táhla dvě tašky plné věcí a oblečení a za ruku vedla holčičku. Mohlo jí být tak pět, obličejík pod kudrnatými culíky měla plný ještě ne zcela zhojených popálenin, někde se v přechodu z rudé pokožky na světlou ještě odlupovaly vrstvy kůže.
Téma

K obrazu svému

Mnoho lidí, křesťany nevyjímaje, řeší svůj vzhled. To, jak se sami vnímáme, spolu s tím, jak nás vnímají druzí, do značné míry v tomto světě určuje naši identitu, míru akceptace ostatními i naše místo mezi lidmi.
Téma

Neboj se, červíčku

Na oddělení té noci na konci léta kromě Anežky jiná sestra nebyla. Najednou si uvědomila, že sedí v okně na sesterně, nohy má venku a pod ní je hluboká propast. Je to vysoko. Chci skočit dolů, už se neprobudit. Mít to za sebou. Už nechci tenhle život žít.
Rodina – příběhy

Kazatel žije před Bohem sám

Povolání kazatele je jiné než všechna ostatní. Vymyká se, prostupuje všemi vrstvami života, zásadním způsobem zasahuje celé okolí. O problémech, bolestech a traumatech kazatelů mluvíme s jejich supervizorkou Kateřinou Caklovou.
Rozhovory