Video za videem mě utvrzovalo v tom, že to všechno je pravda. Bůh existuje a stvořil svět.

Vyrůstala jsem v neúplné nevěřící rodině. Bůh byl u nás doma osloven jednou do roka o Vánocích, když se babička modlila Otčenáš, Zdrávas a za mrtvé, a v občasných „pozdravpánbůh“. Mým snem bylo mít rodinu úplnou a to se mi splnilo. Život byl fajn.

Po osmileté mateřské dovolené jsem ale nemohla sehnat práci, a tak jsem se začala starat o nemocnou babičku. Po pár měsících upadla tak nešťastně, že se z ní stal ze dne na den ležák a péče o ni byla po všech stránkách dost náročná. Když dva měsíce na to umřela a já si myslela, že si konečně pořádně odpočinu, spadla máma ze schodů a začalo to nanovo.

Zhroutila jsem se, až když máma zase začala fungovat sama. Upadla jsem do depresí. Trvaly dva roky, byla jsem schopná jen nejzákladnější péče o děti. Zbytek času jsem spala nebo utíkala do virtuální reality – hry, internet, vztahy na chatu. Nevážila jsem si toho, co jsem měla doma. Ale věděla jsem, že to, co dělám, není dobře. Omezila jsem hry, přestala chatovat, ale internet mě pořád přitahoval, tak jsem to řešila videi na YouTube.

Sledovala jsem všechno, co mě zajímalo – od písniček přes recepty až po dokumentární pořady. A jednoho dne se mi v nabídce objevilo video Sto důvodů, proč je evoluce hloupost. Vrátilo mě to na základku, kdy jsem Boha zavrhla kvůli tomu, co nás učili ve škole. Následovala další videa se společným tématem Biblická archeologie. Bylo to nesmírně zajímavé. Byla to historie se skutečnými lidmi a skutečnými událostmi. Král David nebyl vymyšlený, fakt žil! Izrael vážně přešel přes Rudé moře! Potopa byla opravdu globální! Všechna videa byla v angličtině, mluvili vědci, kteří pracují na světových univerzitách. Svět byl stvořen někým neskutečně inteligentním.

Video za videem mě utvrzovalo v tom, že to všechno je pravda. Bůh existuje a stvořil svět. Páááni! To je bomba! Jak to, že se tohle neví?? I vysvětlení, proč se to neví, v těch videích bylo. Najednou to všecko začalo dávat smysl. Archeologie Starého zákona plynule přešla do archeologie zákona Nového a s mnoha videi o Turínském plátně přišlo další „Páááni!“

Závěr, že plátno pochází ze středověku, vyvrátil jeden vědec z týmu, který k němu došel. Prokázal, že rožek plátna, který odstřihli a podrobili uhlíkové metodě na zjištění stáří plátna, byl novou záplatou, pečlivě vetkanou do staré látky. Krom toho se našla detailní kresba Turínského plátna, mnohem starší než jeho určené stáří. Další vědec přišel s teorií, že obraz na plátně vznikl buněčnou změnou vláken ozářením. Které vyšlo z těla zabaleného uvnitř pravděpodobně v okamžiku vzkříšení.

Jako houba jsem na YouTube nasávala všechny dostupné informace, které mě posouvaly dál. Ježíš najednou přestal být jen „doplňkem“ velkého nebeského Otce, byl to někdo, kdo po smrti ožil. To najednou dalo váhu nejen tomu, co se o něm píše v Bibli, ale hlavně tomu, co v ní říká on sám.

Bůh stvořil svět a Ježíš žije. S tímhle zjištěním jsem musela něco udělat. Jestli Bůh je, pak potřebuji vědět, kdo je a co po mě chce, protože je to ta nejdůležitější síla vesmíru a já s ním chci být zadobře.

Jeden z autorů na konci každého videa vyzval diváky k modlitbě přijetí. A já se pomodlila. Pak jsem si našla ve městě sbor, který uznává jako nejvyšší pozemskou autoritu Bibli, začala chodit na přípravu na křest, nechala se pokřtít a připojila se tak k ostatním věřícím.

Změna nebyla rychlá, ale doma ji zaregistrovali všichni. Byla jsem šťastná a veselá. Boží láska, přijetí a odpuštění mě vyléčily z depresí.