Video za videem mě utvrzovalo v tom, že to všechno je pravda. Bůh existuje a stvořil svět.

Nezapomenu ani svůj přechodový rituál všech rituálů – svůj křest v pankrácké cele.

Pro všechny se otevírá Boží náruč, v Ježíši zpřítomněná náručí komunity církve.

YouTube už přestává být pro mladé. V USA vzniká „intelectual dark web“, lidé starší třiceti let na něm debatují o zásadních kulturních a filozofických tématech – o svobodě projevu, politické korektnosti, LGBT otázkách, technologiích a jejich vlivu na společnost.

K herectví ho přivedl tatínek, profesionální krejčí a amatérsky herec, který se přátelil např. s Jurajem Herzem a hrál i v jeho kultovních filmech Petrolejové lampy nebo Morgiana. Brával své děti na divadelní zájezdy, kde Jan Vondráček „ochutnal vůni šminek“. K víře se dostal vlastní cestou, pokřtěn byl roku 1988 v jednadvaceti letech břevnovským farářem Aloisem Kánským.

Je to můj poslední týden v Ugandě, z celkem sedmi týdnů, které jsem tam mohl prožít koncem loňského roku. A je to zároveň třetí a poslední den strávený ve městě Lira, kde jsme společně s Joshuou, Alicí a Kennedym prožili požehnaný čas v místní církvi.

Každá chvíle naší pozornosti stojí za to věnovat něčemu, co má smysl. A stejně to platí také ve virtuálním světě

Namísto nápravy umělohmotné katastrofy přichází zmatek:

Rozhovor s Petrem Vizinou - novinář, hudebník, absolvent teologie a aplikované etiky na KTF UK

Znáte to. Člověk se zamiluje a všechny myšlenky se najednou začnou upínat na ni, na dívku, která se mu líbí. Představuje si, jak s ní tráví čas, jde na výlet, žije s ní. Je mu sympatická, rozumí si s ní. A pak se to někde zadrhne.

Jak chráníte své děti před predátory na internetu?

A přestože jsem to slýchala i předtím, teprve teď mi najednou došlo, že to platí i pro mne osobně. Byl to hezký okamžik.

Co nového tedy přináší nová (digitální) média?

...pokud emoce v těžké situaci vytěsníme, zapouzdří se v nitru člověka a žijí si svým vlastním životem.

Proměna se stala, byla jsem někdo jiný. Maminka.

Když se Robert vracel s dozorcem přes vězeňský dvůr, natlačení vězni v zamřížovaných oknech jen nevěřícně hleděli, jak kráčí s prstem vztyčeným k Bohu.

Po dlouhém váhání Ota na mobilu to číslo vyťukal. Potřeboval mít jistotu. Když uslyšel na druhé straně telefonu mužský hlas, prostě se slušně zeptal: „Jak to s mojí ženou myslíte? Tuším, že je do vás zamilovaná…“

Byla jsem nevěstou, a tak jsem se i cítila. Jako bych všechny své předešlé obavy a lítosti zahodila a jen toužila jít dál se svým mužem.

Už popatnácté, tentokrát od pátku 5. do neděle 7. dubna, se konala Procházka růžovým sadem. Během této šifrovací soutěže s podtitulem Drsná zábava pro drsné jedince, mají účastníci za úkol najít a ideálně taky vyluštit co nejvíc šifer. A já jsem už několikátým rokem v organizačním týmu.

Pozdravíte se, vyměníte si úsměv, ale do řeči se pravděpodobně nedáte.