• Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Aktuální tištěné číslo

  • VNITŘNÍ KRÁSA - Jak vypadám? Budu se líbit?

    2021–2

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • Zakládání nových sborů - principy zdravého růstu

    2021–1

Inzerce

Pokud připravujete zpěvníky nebo na vašich shromážděních promítáte slova písní na zeď, možná vás zaujme nový program jménem Straw Lumen, který je vytvořený právě pro tyto účely.

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ohlasy
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace

  • Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Jak neztratit víru tváří v tvář utrpení

Od Petr Kučera 8. 12. 2019 Komentáře

Jak se v těžkých chvílích modlit? Jak neztratit víru?

Zlé, ba zničující životní zkušenosti se nevyhýbají nikomu. Asi každý čtenář těchto řádků by si vzpomenul na nějaký přesmutný příběh. Jak se v takovou chvíli modlit? Jak neztratit víru? Jde to vůbec? Jde, někdy těžko, ale jde to.

Probuzenecký křesťan je často masírován kázáními a úchvatnými chválami, které zaslibují takříkajíc pozemské nebe. Je uváděn do představy, že se ho zlé věci nemohou dotknout. Potom přijde zlo a zaskočí jej. Tíživé situace překvapí každého člověka – připraveného i nepřipraveného. Ale pokud je člověk přednastaven tak, že se mu nic těžkého stát nemůže, bude na tom ještě hůře.

Biblický Jób se dostává do nesnesitelné situace, přichází o svůj majetek, rodinu a nakonec i o zdraví. To vše kvůli podivuhodné sázce mezi Jóbem a Bohem. Jóba pastorují jeho přátelé a on se těmto radám spíše brání. Obrací se k Bohu. Jeho modlitba je až drsně otevřená, s neskrývanou výčitkou vůči Stvořiteli: „Ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.“ (Jb 31,6) Slušnému křesťanovi to může znít až nepříjemně, pyšně. Ale na konci knihy přichází Bůh. Jób je oceněn a vyzván, aby přinesl oběť za své tři přátele, kteří se neodvážili být vůči Bohu tak otevření.

Když čteme knihu Žalmů, setkáváme se v ní často s žalozpěvy. A i ty jsou nejednou tak prostořeké, že z nich mrazí. Přesto je nám Pán Bůh do Bible daroval, abychom se v nich našli: „Zatvrdil se Panovník na věky věků? Nikdy už svou přízeň neprojeví? (…) Pravím: V tom tkví moje bolest, že se změnila pravice Nejvyššího.“ (Ž 77,8–11)

Smutek se nám jednoduše nevyhýbá. Právě míru depresivity v životě řeší kniha Kazatel. Její autor pozoruje život a mnohokrát propadá skepsi a pocitu marnosti. Není tedy nic zlého na tom, být občas smutný, skleslý, mít nanicovatou náladu. Přesto celou knihou prostupuje pevná víra v Boha i hledání drobných radostí ze života.

Vrátím se k počáteční otázce: Jak se v těžkých chvílích modlit? Jak neztratit víru? Zřejmě důvěrná upřímnost a otevřenost jsou to, co Bůh oceňuje. Zažil jsem lidi, co se proboleli k hlubšímu a pevnějšímu vztahu s Hospodinem. Zřejmě je mnohem horší, když se člověk stylizuje po postavy pevného křesťana, který má v životě jasno, a přitom uvnitř prožívá bouři.

Jsem rád tomu, že máme kancionál, protože jsou v něm nejen chvály, ale také opatrné vyrovnávání se s těžkým údělem, který na nás dolehne. Třeba píseň 469: „Vypovím všechno Pánu svému, dlouhá a tmavá má že pouť...“ Během naší životní cesty někdy dojde i na známá slova vyznání, které se objevilo na zdi varšavského ghetta: „Věřím, že existuje slunce, i když ho nevidím. Věřím v lásku, i když ji necítím. Věřím v Boha, i když mlčí.“ Jsou to těžké chvíle a nikomu je nepřeji. Přesto doporučuji věřit, třeba navzdory okolnostem.

Snad bych onen výše uvedený citát doplnil vyznáním: „Věřím v nebe.“ Na konci biblické knihy Zjevení je popsáno, že Bůh osobně přichází utřít slzy z očí. Představuji si velkého Boha, který u bran věčnosti, s velkým kapesníkem v ruce, každému človíčkovi osobně stírá slzy z očí. Tím gestem sám přiznává, že život byl a je těžký a složitý. Ale na konci naší cesty nás nečeká nikdo jiný než Bůh. A to je více než dobrá zpráva.

Rodina – příběhy 2019-10: Světlo v trhlině - Bůh není vyveden z míry, když selháváme
Sdílet na facebooku Sdílet na Twitteru

Aktuální tištěné číslo

  • VNITŘNÍ KRÁSA - Jak vypadám? Budu se líbit?

    2021–2

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • Zakládání nových sborů - principy zdravého růstu

    2021–1

Inzerce

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ohlasy
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace
  • Administrace

© 2017 Rever Magazine Theme.