Světlo ve tmách svítí

Je to už více než rok, kdy do našich životů vstoupila se vší razancí pandemie. Slovo, které jsme do té doby vnímali jako heslo z naučného slovníku, se najednou stalo naší každodenní realitou.

Vyvolení jako zdroj pýchy, nebo pokory?

Slovu „vyvolení“ se dle mého soudu žel přihodilo to, co C. S. Lewis označil za „pokažení slova“ (viz kniha K jádru křesťanství). Článek bratra Pavla Hoška považuji za zdařilé přeznačení tohoto biblického pojmu. Při promýšlení tématu vyvolení a četbě článku jsem byl překvapen otázkou, proč mi zní vyvolení poněkud nevlídně až podezřele. Některé důvody zmiňuje kolega Hošek, jiné jsem si musel nově pojmenovat.
Téma

Tajemství vyvolení

Nezbývá než žasnout, v němém úžasu si zakrýt ústa a mlčet. Do našich úvah a smělých tezí o vyvolení a povolání přichází Hospodin jako ze smrště a klade nám podobné otázky jako kdysi Jóbovi:
Téma

Vyvolení

Chtěl bych se nad otázkou vyvolení zamyslet trochu jinak, než je obvyklé. Nemůžu se zbavit dojmu, že téma vyvolení působí mezi křesťany spíš zmatek a rozdělení než radost a vděčnost. Nebereme to za šťastný konec. Z Božího vyznání lásky jsme udělali neosobní teorii, kvůli které se hádáme. Vzájemně se podezíráme, že s naší vírou není něco v pořádku, když se neshodneme na stejné definici vyvolení. Z nauky o vyvolení jako by se stal chemický vzorec, teoretická odpověď na teoretickou otázku. A prubířský kámen pravověří.
Téma

Až se rozsvítí červené světýlko

Český rozhlas Vltava pravidelně v neděli živě přenáší bohoslužby z různých církví a sborů po celé České republice. V neděli 14. února mohli posluchači slyšet vysílání z Církve bratrské v Soukenické ulici v Praze. Bohoslužbu vedl Bronislav Matulík a já jsem se byla podívat, jak vypadá kázání, které vlastně není vidět, ale pouze slyšet.
Reportáže

Může být náš národ uzdraven?

Zavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi.

2 Par 7,13–14

Slovo

Jako vinná réva

Jeho cesta za Bohem začala kamarádstvím s aktivním okultistou a křtem v Duchu svatém. Následovalo obrácení, vstup do církve, povolání do služby kazatele… stal se jedním ze zakladatelů kurzů Alfa. Dnes je Miloš Poborský ředitelem Evangelikálního teologického semináře.
Rozhovory

Karanténa

Je 6. května 2020, krásný jarní den, a já stojím na autobusové zastávce. Jen 500 metrů ode mě, za železným plotem, neprostupnou zdí a nekompromisním vrátným dole v přízemí části domova důchodců, mi v karanténním pokoji umírá táta.
Rodina – příběhy

Nejdůležitější je nebýt lhostejný

Zaslechneme-li ve svém okolí či sdělovacích prostředcích informaci o týraném dítěti v rodině, zpravidla se nás zmocní pocit naprostého nepochopení, vlastní bezmoci a možná i údivu. Je něco takového vůbec v dnešní civilizované společnosti možné?
Rodina – příběhy

Podobní Bohu

Michaela se uvolněně opřela o sedadlo. Porada skončila. Musela to říct. Bylo to zásadní. Pro ně – vychovatele, trenéry, vedoucí, ale hlavně pro děti, které sbírali po ulicích, doučovali, dávali jim svačiny, rozvíjeli jejich talenty, ukazovali jim, jak velkou mají hodnotu. Byla ráda, že to vědí – že jejich práce stojí a padá s tím, jestli pro ně mají lásku.
Rodina – příběhy

Bůh je zdrojem naděje

Býval to kluk z chudé africké vesnice, dnes je mikrobiologem ve federálním ústavu zdraví v americké Atlantě. Bezstarostnost jeho dětství vystřídala tíha zodpovědnosti za jeho lid. Svoji cestu, která vedla i přes tehdejší Československo, s humorem a zcela otevřeně popisuje vědec se srdcem evangelisty Yibayiri Osée Sanogo.
Rozhovory

Rozdělená společnost a rozdělená církev

Ať se podíváme kamkoliv, společnost je rozdělená a má tendenci se stále štěpit, včetně církve a sborů. Přitom Ježíš se modlí, abychom byli jedno, jako je On jedno s Otcem. V čem vidíte reálnou možnost jednoty nás, křesťanů napříč denominačním spektrem a pluralitou zbožnosti?
Diskuse