Zlato je dokonale kujné

Zlato jako drahý kov je synonymem luxusu a bohatství. V čem je tak mimořádné?

Oba pojmy – luxus a bohatství – se vztahují ke zlatu kvůli jeho ceně. Prapůvodem vysoké hodnoty tohoto kovu jsou jeho mimořádné vlastnosti. V první řadě jinde nevídaná zářivě žlutá barva, na vzduchu stálá (mluvíme o ryzím zlatu) a odolnost vůči většině chemikálií. Důležitá je i relativně snadná zpracovatelnost na šperky. Zlato je dokonale kujné a v minulosti z něj bylo možné pomocí jednoduchých prostředků tepat tenké fólie k potahování kultovních předmětů z prostších materiálů.

Užíváš termínu „ryzí zlato“. Můžeš ho vysvětlit?

Ryzí kov je čistý prvek, v našem případě zlato (Au), bez příměsi dalších kovů. Zapisuje se jako 999/1000. Ryzost zlata je množství ryzího zlata ve slitině s dalšími kovy a udává se v tisícinách. Např. známá „čtrnáctka“ obsahuje 585/1000 ryzího zlata, zbytek (415/1000) připadá na ostatní kovy (stříbro, měď…) dodávající slitině určitou barvu a další vlastnosti.

Jsi umělec s mnoha talenty, sám nejen vyrábíš, ale i navrhuješ šperky. Co tě ke zlatnickému řemeslu přivedlo a co tě na něm nejvíce těší?

Rozhodnutí věnovat se zlatnictví nezrodilo se v mé hlavě, ale doma. Pro své dosavadní studijní výsledky jsem však byl navzdory protekci a přímluvám matky z přijímacího pohovoru rázně vyhozen. Než jsem ale opustil pohovornu, stačil jsem komisi předat několik svých dětských šperkařských výrobků, včetně nákresů. Chvíli se je prohlíželi, a pak pan Braniš, svérázný nestor pražských zlatníků, který mě předtím vyrazil, zakřičel: „Bereme tě!“ Po vyučení v Soluně jsem pracoval ve Státní zkušebně pro drahé kovy (nyní Puncovní úřad) a po vojně a sametové revoluci nastoupil ke spolužákovi do jeho zlatnické firmy, kde mi pro zručnost brzy svěřili zakázkové práce. Na svém kontě mám od té doby cca šest tisíc šperků o váze přibližně 18 kg.

Později jsem soukromě obdržel zakázku na rekonstrukci několika barokních relikviářů z kláštera ve Waldsassenu, jejichž jádrem byly ornamenty ze zlacených a stříbřených drátků, broušených skel, perel apod. Jednalo se o nesmírně pracné postupy používané jeptiškami k vyzdobení vystavovaných relikvií, i celých koster světců! Morbidní a zároveň tak fascinující! Do technologie zvané „canetille“ jsem za několik měsíců pronikl a rekonstrukce dokončil. Tím pro mě začalo období zájmu o historické výrobní postupy. Kreativita starých mistrů mě neustále inspiruje k tvorbě nového designu šperků. Návrhů jsem vytvořil již několik tisíc, ale zatím jsem zrealizoval jenom některé. Nejdražší z nich mi ale zcizili cizinci…

Můžeš nám stručně popsat proces od zadání zakázky, třeba na zásnubní prsten s briliantem, až po odevzdání šperku?

Stručně to opravdu nejde, pro představu uvedu aspoň následující. Většinu šperků lze vyrobit buď kovolitecky, nebo klasickou ruční montáží. Dnes ke škodě zákazníků převažuje způsob první. Kromě nekvalitního materiálu a zpracování je nedostatkem i to, že při sjednávání zakázky může zákazník vybírat svůj šperk pouze podle katalogu nebo vzorků na prodejně. Jeho vlastní invence je velmi omezena. Je to dáno předpřipravenými kovovými modely, určenými pro výrobu většího množství voskových kopií. Montovaný šperk se vyrábí z válcovaného materiálu, který není tak křehký a porézní. Představa zákazníka není nijak omezena a zlatník ji dotváří spolu s ním. Šperk litý i montovaný se v téměř dokončeném stavu předává puncovnímu úřadu k označení státním puncem a teprve potom se provádí závěrečná úprava povrchu, fasování kamenů, leštění, rhodiování atd.

V Bibli je víra přirovnávána ke zlatu, zvláště v souvislosti s tavením a procházením ohněm. Co se děje se zlatem v ohni? Jak se ve zlata odděluje to cenné od bezcenného?

Když se do rozpáleného tyglíku vloží odpad ze zlatnické výroby, vykoupené šperky, zlaté zuby nebo i technické dílky, vše se roztaví a slije dohromady při cca 1000 °C. Při této teplotě se spálí většina nekovových částí, dřevo z přípravků, brusné a lešticí materiály, tmely a částečně i lehce tavitelné kovy jako kadmium a cín. Železné části, zbytky drahokamů atd., které se nespalují, vyplavou jako lehčí na povrch taveniny a zachytí se ve strusce. Takový slitek je prost nečistot, ale je složen z řady různých kovů a ty se z něj musí vyzískat. Dnes se to děje převážně cestou galvanickou, dříve byly k dispozici méně kvalitnější postupy chemické a oxidačního pražení, jejichž výsledkem byl plát zlata, ne úplně dokonale ryzí. Otázka je, který z obou postupů měl vlastně biblický autor na mysli. Při zkoumání hotového slitku, který vzešel z tavby mnoha různých šperků a předmětů, se dalo konstatovat, že nevypadá špatně. Míval jemný žlutobílý odstín, homogenní strukturu a jeho cena byla součtem všech kovů v něm obsažených. Ale vlastnosti této slitiny, zejména tvrdost – křehkost nebo nižší tavicí teplota, ji činily pro zpracování na nové výrobky naprosto nepoužitelnou.

Zlatem byl Ježíš po svém narození obdarován mágy z východu. Zřejmě nějakými šperky. Podle čeho se tehdy a dnes určuje cena takových předmětů?

V dávných dobách byly šperky zhotovovány výhradně na objednávku nejmocnějších a z materiálů, který sami za tím účelem zlatníkovi dodali. Odměna, kterou zlatník od zadavatele obdržel, se tedy týkala pouze práce. Pro běžné vrstvy obyvatel bylo vlastnictví byť malého množství zlata nedostižným snem, nepočítaje v to vykradače hrobek. V ceně dnešních šperků je započítána jak cena za práci, tak cena za materiál. Cenu za drahý kov však zlatník neovlivní, je dána na samém počátku řetězce dohodami mezi nejmocnějšími finančními subjekty. Při prodeji šperků se často nabízí možnost nahradit zlato vlastní protihodnotou. U seriózní firmy by to mělo být výhodnější, než zlato prodat ve výkupu a peníze použít na nákup vybraného šperku.

A nakonec, v Bibli se píše o tom, že zlato pomíjí a dokonce zrezaví! Co jsou pro tebe v životě největší hodnoty?

Jak léty zjišťuji, největší hodnotu pro mě v životě má to, co mám prostě rád. Nejprve vždy a všude mé vrtochy trpělivě snášející manželka alias Brouček čili Bambulka a dočasně odpočívající v pokoji můj hoch Maxík a otec Láďa. Z neživých věcí pak nýtované příhradové konstrukce, plechové vláčky, některé filmy, některé písně – zvláště vlastní výtvory, loutkové divadlo, design šperků… A kde máš Boha? Správná křesťanská odpověď by byla: „No, na prvním místě.“ Pravdivá: „Nevím.“ Věřím, že Bůh to chápe a nesnesl by ideologické vyznání lásky. Všechno, co jsem vyjmenoval a mnoho dalšího však beru s velkým díkem jako Jeho dar a uvědomuji si, že nebýt věčnosti, nemělo by nic z toho valného významu. Amen.