S mýdlem je to jako s dezinfekcí – slouží dobře, ale nesmíme to přehánět
Čistota je jedna z věcí, po níž člověk touží, přinejmenším podvědomě. Nejen proto, že nám v dětství rodiče zdůrazňovali, ať si myjeme ruce mýdlem. Bible nám připomíná, že existuje čistota vnější a čistota vnitřní, duchovní. V kralickém překladu najdeme dokonce doslova zmíněné mýdlo – ať se mydlíme sebevíc, pravé čistoty vlastními silami nedosáhneme (Jr 2,22), zato Mesiáš je přirovnáván k účinnému „mýdlu běličů“ (Mal 3,2). To ovšem neznamená, že bychom měli na vnější čistotu úplně rezignovat – vždyť i mýdlo je pozoruhodná součást stvoření, která nám dobře slouží.
Jako mýdla se označují odpradávna známé chemické sloučeniny, které mají tu zajímavou a užitečnou vlastnost, že rozpouštějí mastnotu ve vodě. Není to zdaleka jediný druh látek s takovou vlastností. Podobně fungují kupříkladu saponiny, které se dají získat z některých rostlin. Mydlice navzdory svému názvu obsahuje právě saponiny, nikoli mýdla. Vyrábět mýdlo je ovšem jednodušší než získávat čistidla z rostlin, není k tomu zapotřebí žádného speciálního vybavení. Surovinami jsou jednak tuky, jednak zásadité látky – louhy, soda nebo potaš. Mýdlo používali nejen starozákonní Izraelité, ale i Babyloňané a další národy.
Mastnota a voda se odpuzují kvůli polaritě svých molekul. Voda a látky rozpustné ve vodě mají na molekule cosi jako kladnou a zápornou stranu, kdežto „mastné“ látky nic takového nemají, jsou ze všech stran neutrální – mají tedy nepolární molekuly. Mýdlo, saponiny a další rozpouštědla jsou potom někde na jejich pomezí: na jednom konci molekuly mají skupinu atomů, která je polarizovaná, zatímco ostatní části molekuly – u mýdla je to dlouhý uhlíkatý řetězec – se chovají nepolárně.
Kromě mastnoty ale mýdlo může „rozpouštět“ také částice některých virů. Virus je navzdory své nebezpečnosti vlastně jen dědičná informace uložená do neživé „obálky“ jednoduše poskládané z proteinů a někdy také z tuků. Mezi takzvané obalené viry, které právě mají ve své obálce tuky, patří například chřipkové viry a koronaviry. Když mezi ně pronikají molekuly mýdla, celá virová obálka se tím rozpadá, protože ji nedrží příliš pevné vazby. Pečlivé mytí rukou mýdlem tak v době viróz funguje jako účinná dezinfekce.
Mýdlo má však i svoje nevýhody, které se projeví, když to budeme s mytím rukou přehánět. Vysušuje a poněkud oslabuje kůži, takže se sice ubrání některým virům, zato se stane ještě zranitelnější pro jiné škodliviny. Speciální takzvané antibakteriální mýdlo v tomto podle některých pokusů nadělá více škody než užitku. Představa, že se pomocí mýdla a dalších prostředků ubráníme všemu nebezpečnému, pak vede k posedlosti vnější čistotou, zatímco uvnitř zůstává nedůvěra ke Všemocnému Bohu. On nás provází veškerou nesnází a ochrání od toho nejhoršího.