Jen si tak člověk říká – kdy měli čas na to, být dětmi?

Vzpomínám si na rozhovor s kolegyní v základní umělecké škole, kde jsem pracovala. Popisovala mi, jak jeden z jejích malých žáčků přiběhl v husté chumelenici do výuky a prosil ji, jestli by se nemohl na tu krásu chvíli dívat z okna. Že doma nesmí. Učila jsem v té době jeho staršího bratra a měly jsme obě podobnou zkušenost – najít v týdnu čas, kam by se ještě vešla výuka hudebních nástrojů, byl problém, bylo jich totiž doma více. A účastnit se pravidelné výuky hudební nauky, která měla pevný termín, nešlo vůbec.

Hlavně proto, že kromě toho bylo potřeba zvládnout ještě nějaké sportovní kroužky, výuku několika cizích jazyků a samozřejmě taky školu s domácími úkoly a přípravou na další den.

Co vede rodiče k tomu, aby děti zahltili mimoškolními aktivitami? Těžko říct. Maminka těchto bratrů přemýšlela o jejich budoucnosti. Věřila, že když budou umět čínsky, rusky, německy, francouzsky a samozřejmě anglicky, budou mít lepší možnosti budoucího studia v zahraničí nebo budou zajímavější pro potenciální zaměstnavatele. Hudba pak jistě povznáší duši a sport zocelí tělo. A hlavně je méně času na dětské lumpárny, což pro zaměstnanou matku znamená méně starostí. Co na tom, že oba hoši usínali pokaždé, když si někam sedli. Dětem se poměrně „bezbolestně“ zaplnil čas smysluplnou činností. Jen si tak člověk říká – kdy měli čas na to, být dětmi?

Asi většina rodičů hledá pro své děti nějakou mimoškolní činnost. Začátek školního roku se stane náročným časem, kdy bude třeba vybrat, co to bude a kolik je toho možné organizačně zvládnout. Myslím, že je ale také důležité si uvědomit motivy, proč který kroužek volíme. Pokud si na dětech plníme své dávné promarněné sny nebo tím řešíme svoji neochotu věnovat jim svůj čas, bude pravděpodobnější, že je zahltíme a nakonec i znechutíme. Pokud je ale jasné, že potřebují pohyb nebo mají radost z tanečků, zpívání anebo kreslení, proč jim to nedopřát? Možná bude potřeba pomoci jim překonat ztrátu počátečního nadšení, než se ukážou nějaké zjevné výsledky, může to trvat. Také se může projevit lenost a nechce se vydržet pravidelně někam chodit. A Pán Bůh před leností varuje, říká: „Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.“ (Př 13,4) Takže když děti (i my) vydrží, něco dobrého se do života naučí!