Požehnání v utrpení

Utrpení člověka od hříchu neočišťuje, to dokáže jen Kristova oběť na kříži, ale pročišťuje. Bolest prohlubuje lidskou duši, přestože existuje riziko, že příliš bolesti ji může zmrzačit. Proto požehnání v utrpení není samozřejmost, ale dar.
Téma

Vytváření Boha nebo hledání?

Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli, ani si nedává od lidí sloužit, jako by byl na nich závislý; vždyť je to on sám, který všemu dává život, dech i všechno ostatní. (Sk 17,24–25)
Slovo

Hrobové sluje

„Hned proti němu běžel z hrobních slují člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobových jeskyních a už ani řetězy ho nikdo nemohl svázat. Když zdálky spatřil Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně vykřikl: ‚Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrap mě!‘ Ježíš mu totiž řekl: ‚Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!‘ Také se ho zeptal: ‚Jak se jmenuješ?‘ Odpověděl: ‚Moje jméno je Pluk, protože je nás mnoho.‘“(Mk 5,1–20)
Glosy

Toto je mé tělo a má krev

Večeře Páně je mimořádnou událostí, ať ji slavíme jakkoli často a jakýmkoli způsobem. Tato mimořádnost ovšem není dána formou, ale jejím významem a přínosem. Chceme-li zažít pravou hloubku této slavnosti, nezbývá než neustále promýšlet, co Ježíš myslí, když o chlebu říká, že je to jeho tělo, a o vínu, že je to jeho krev.
Svátosti

Mateřství až na dno

„Tati, prosím tě, přijeď. Jenom na jeden večer, na jednu noc. Moc prosím. Já už nemůžu…“ Sotva ji slyšel. Obě děti strašně křičely. Přijede. Zítra ráno zase odjede do práce, zpátky do svého města. Simona se sesula na podlahu a po tvářích jí tekly slzy.
Rodina – příběhy

Naděje pro zkrachovalce

Ve svatováclavské trestnici Na Zderaze v Praze působil v 19. století katolický kněz a reformátor vězeňství Josef Řezáč. Jeho péče o uvězněné zločince zjednodušeně řečeno vypadala tak, že se pokusil oddělit od sebe vězně kající od nekajících. Těm prvním se intenzivně věnoval duchovně i pedagogicky, ty druhé ponechal přísnému dozoru v naději, že i oni k pokání dojdou. Ze zkušenosti pochopil, že s nekajícím se člověkem nelze pracovat. Stejnou zkušenost udělali duchovní před ním i po něm (nejen ve věznicích) a podobnou praxi nacházíme i u postav vykreslených v Bibli a známe ji i z naší praxe. Ale protože výjimky vždy potvrzují pravidlo, i v Knize knih se dočítáme o lidech, kteří k pokání dospívali velmi dlouho a u některých se o něm nedozvídáme vůbec nic. Přesto ale všichni měli naději v Bohu začít znovu.

Boží království v moci

Mk 9,1 Řekl jim také: „Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Boží království přicházející v moci.“
Hovory nad Biblí

Hledání Boží vůle

Pán Bůh lidem v hledání jeho vůle vychází vstříc. Důležité informace jsou zapsány v Božím slovu, např. v Desateru nebo Kázání na hoře. Rozhodnutí, zda člověk přijme toto slovo jako Boží vůli, nebo ho odmítne, je na něm. Během života každý z nás prochází mnoha situacemi, které vyvolávají otázky i pochybností a jasné není nic. O to víc se ptáme po Boží vůli.
Téma

Večeře špinavců

Od té doby, co se Bůh v Kristu nad námi smiloval, se už nikdy nemusíme se svou vinou skrývat, protože místo vyhnání ven pro nás Otec připravil hostinu uvnitř. Večeře Páně je její vstupní branou.
Svátosti

Za světlem z temnoty

Ležel na tvrdé posteli v cele vazby a tekly mu slzy. Duši měl prázdnou, roztrhanou na tisíc kusů. Byl na dně. Nechtěl zabít. Ve střepinách myšlenek se začalo čím dál zřetelněji ozývat volání. Musel to vyslovit nahlas: Pane Bože, prosím tě, pomoz mi!
Rodina – příběhy