Začalo to v kuchyni, museli si sami najít funkční cestu, nemají jistý plat a denně kolem sebe vidí umírat lidi. Přesto říká, že dělá práci snů. Bohumila Urbanová, ředitelka domácího hospice Nablízku v Lysé nad Labem, vypráví o krásných lidech, o hlubokém smyslu doprovázení, o pokoji, o síle lásky v rodinách.

Měl jít v rodinných šlépějích jako učitel, ale jeho cesta k učitelství vedla přes zločiny. Podplukovník ve výslužbě Tomáš Tesárek vzpomíná na zahraniční mise, mluví o lidskosti, kterou nemáme pod kontrolou, i o Bohu a jeho spravedlnosti.

Na Slovensku si Cirkev bratská skrze hlasování shromáždění zvolila nové vedení. Z funkce předsedy RCB po devíti letech odchází stávající předseda RCB Štefan Evin. Jaké hodnoty ve vedení církve vyznával? Co považuje za výzvy pro církev? Co ho překvapilo? Na co se nejvíc těší?

Nasri Karram (1955) Narodil se v Nazaretě arabským křesťanům. Pracoval v cestovním ruchu a ve zdravotnictví. Studoval katolickou teologii a judaismus. Má tři děti a jednoho vnuka.

Ježíšův dotek jí jako teenagerovi změnil život. Pak ji Bůh poslal pracovat s mladými – šla, i když se jí nechtělo. A věnuje se jim skoro třicet let – stala se z ní uznávaná vedoucí a mládež je její radostí. O letech nejen v mládeži mluví Dita Frantíková, odbornice na chetitštinu na FF UK a máma čtyř dětí.

Když se zaposloucháte do jeho zpěvu, slyšíte hlas výjimečného profesionála. Když se zaposloucháte do jeho textů, překvapí vás jejich jednoduchá, vtipná genialita. A když se s ním zastavíte a zaposloucháte se do jeho slov, je vám dobře. Protože Pavel Helan, zpěvák a bavič, je jako jeden z vás.

Neuvěřitelný příběh, jak si pankáče a bagristu přitáhl Bůh k sobě, aby ho provedl cestou ošetřovatele, kazatele evangelia a nakonec i europoslance, vypráví v rozhovoru jeho hlavní aktér, slovenský kazatel Branislav Škripek.

Měl se věnovat politickým vědám, ale začal si přivydělávat psaním do novin a nějak se to zvrtlo… Známý český publicista, novinář, spisovatel a moderátor Jan Fingerland se do povědomí křesťanské obce dostal především svým projektem Předvařená Bible.

Bůh ho poslal s dobrou zprávou mezi ty nejposlednější a on šel. Nebojí se rozbitých lidí z ulice a trochu se bojí dávat vizím formu slov. Vidí jednání živého a mocného Boha ve zničených životech. Jmenuje se Marek Húšť a přátelé mu říkají Mefo.

„Dneska bych byl mrtvý,“ říká Jiří Kročák o svém způsobu života předtím, než ho nápis o Ježíši na jednom billboardu vytáhl z tramvaje a změnil mu život. Teď pomáhá takovým, jakým sám byl.

Pochází z místa, které se stalo symbolem zkázy, jakou Evropa od druhé světové války neviděla. A to z hrůzy, kterou město prožilo, lze vidět jen část, protože zlo tam pořád ještě vládne. Má tam rodinu. Jak ustát tak veliké zlo, a neztratit víru? Co na to Bůh? Ptáme se rodáka z Mariupolu a kazatele CB Jevhena Fursova.

Vyrůstal v rodině, kde Boha neznali. Ale Bůh ho znal – a když vzal do ruky kytaru, přitáhl ho k sobě takového, jaký byl – jako rockera. Od té doby Jan Tišer, ať už je v jakékoli hudební skupině, právě skrze tvrdý rock přitahuje své posluchače ke Kristu.

Chtěl lidem říct o Ježíši a dostalo ho to do ulic mezi narkomany. A pochopil, že práce s nimi je služba, kterou po něm Bůh v jeho životě chce. Petr Král je ředitelem organizace Teen Challenge a jedním ze zakladatelů této organizace v České republice.

Už od dětství má rád tabulky, zpěv i počasí. O tom, jak se dostal do zpravodajství televize CNN Prima News, mezi organizátory akcí pěveckého souboru Effatha i na cestu s Bohem vypráví Filip Smola s humorem sobě vlastním.

Rozhovor s Miloslavem Kloubkem

Ta otázka organizátory zaskočila: „Vy nemáte místenky? A to se tam všichni vejdou?“ Víťa Marčík totiž, i když hraje sám – a momentálně dílo tak náročné, jako je Komenského Labyrint – umí zaplnit sál. Bezesporu díky svému hereckému umění, ale určitě i svou obdivuhodnou energií, hlubokou člověčinou a laskavostí vyzařující z celé jeho bytosti.

Budova zpravodajství České televize je na Kavčích horách až ta úplně poslední. Míjíme její srdce – zpravodajské centrum, sál plný výpočetní techniky a monitorů, a zaplouváme do ticha malé kanceláře. Jakub Szántó je uznávaným válečným reportérem. Odpovídá vlídně a lidsky. Mluví rychle, jako by každou minutu života chtěl prožít naplno. Vzpomíná. Na nic si nehraje, i když je jeho práce ověnčena cenami.

Zatímco děti si myslí, že velcí a staří lidé cítí bolest méně než ony, dospělí si dlouho mysleli, že bolest necítí malé děti. O dětské bolesti a jak dospělí mohou dětem pomoct ji zvládat, toho ví hodně pedagog, psycholog, vědec a křesťan, který tomuto tématu věnoval kus profesního života – prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc.

Rozhovor s Žanetou Dvořáčkovou, etopedem a vedoucím Andělského kempu