Kazatel má všechna pokušení, na která si jen vzpomenete, jako všichni lidé, možná jen v něčem trochu posunutá.
Kazatel má všechna pokušení, na která si jen vzpomenete, jako všichni lidé, možná jen v něčem trochu posunutá. Předně jsou to ony pověstné tři slupky od banánu, po kterých může uklouznout úplně každý: obdiv, peníze a sex. A protože v Církvi bratrské jsou ordinováni toliko muži, týkají se jich primárně svody související s přitažlivostí žen. Nemusí-li samozřejmě vnitřně čelit jiné orientaci. Takže pokud je kazatel svobodný nebo vdovec, musí se vyrovnávat se sexuální abstinencí. Ale možná složitější to mají ti, jejichž ženy dostatečně nevnímají jejich citové a emocionální potřeby, které každý muž přijímá i dává primárně v ložnici prostřednictvím sexu. I proto bylo před lety na kazatelské pastorální konferenci překvapivé, když jeden velmi zkušený a osvědčený kazatel pověděl, že se miluje se svou manželkou v sobotu večer, aby v neděli nebyl vystaven pokušení krásných sester. O pornografii, která číhá, kdykoliv usedne k počítači, tehdy ještě neměl tušení…
Také pokušení peněz není zanedbatelné. Je dobře, že kazatel v naší církvi nemůže spravovat sborovou pokladnu, to by bylo ještě horší. Ale i tak bude čelit faktu, že v některém sboru bude na tom finančně lépe než v jiném, to podle štědrosti a možností toho kterého společenství. Což má pak návaznost na to, jak vnímá Boží povolání jít tam či onde do služby. A když ví, že si pohorší, není to jednoduché. Také proto, že je-li cele oddán Kristu a svému povolání, pak si jen stěží bude brát někde nějaký vedlejší úvazek, aby rodinu s dětmi lépe zaopatřil. Je však velmi dobré, že jsou kazatelé placení přes ústředí církve, takže základní standard je stejný pro všechny. To dříve nebylo, a byl-li kazatel vystaven tlaku staršovstva, které drželo zásadu, že kazatel má být skromný, a tedy chudý, bylo to opravdu těžké. I tomuto pokušení lze čelit preventivně otevřeným rozhovorem hospodáře a místopředsedy staršovstva s kazatelem a řešit s ním tuto ne právě jednoduchou oblast života. Zvláště má-li kazatel ženu na mateřské s kopou dětí, nebo nesehnala-li žena na novém místě zaměstnání.
Pokušení obdivu či spíše moci je také nasnadě. Kazatel nemůže než stát v čele. Má vliv, musí leccos rozhodovat, oči mnohých se na něj upírají… Snadno zjistí, že se rád poslouchá, že lidé dají na jeho slova. A čím je lepší, úspěšnější a uznávanější pro svou službu a čím déle setrvává ve své funkci či sboru, tím snadněji si zvykne na to, že jeho názory jsou respektovány. No a pak není jednoduché, snese-li se na něj kritika, když nesklidí pochvalu či se objeví konkurent v silnější pozici a s lepším názorem, který je nečekaně více přijímán.
Ale i opak bývá náročný, to když se kazateli nedaří nebo se necítí přijatý, jeho kolega na sboru má větší ohlas na kázání atp. Potom i absence uznání, obdivu a vděčnosti je silným pokušením, které se může projevit nejen zahořklostí, ale i hněvem, zlobou, pohroužeností se do sebe nebo vnitřní přetvářkou. Je proto skvělé, když se kazateli dostane včas zpětná reakce. Ne každý je tak odvážný, jak býval jeden z kazatelů, který občas rozdal dotazník, aby mu lidé ve sboru napsali, jak jeho službu vnímají. Když ale tak odvážný kazatel není, je dobré, aby mu starší a členové zpětnou vazbu poskytli sami od sebe. Možná se tím také oni oprostí od pokušení, které spočívá ve strachu kazateli něco kritického říct, a obavě, že to s ním budou muset vydržet až do příštího hlasování o jeho setrvání ve sboru.