Odpovídali místopředseda staršovstva Církve bratrské v Litvínově Hynek Jindra a místopředseda staršovstva a druhý místopředseda Rady CB v Českém Těšíně Tadeáš Filipek.

Představte vaše staršovstvo.

Litvínov:

Naše staršovstvo je v současné době bez kazatele. Odcházející kazatel bratr Libor Trousil už od začátku roku 2021 slouží v CB Most a do konce tohoto roku zůstává administrátorem našeho společenství. Nový kazatel bratr Tomáš Holubec k nám nastoupí v lednu 2022. Stávající staršovstvo je čtyřčlenné s jedním poradním hlasem. Hospodářem sboru je bratr Filip Šimmer, který začal dálkově studovat ETS. Dále jsou členy staršovstva bratr Daniel Šimmer, který je vedoucí v oblasti chval a sborové misie, a bratr Jiří Bidrman, který také slouží v oblasti chval a je vedoucím na stanici CB-Bílina. Na staršovstvo byl také přizván bratr Luboš Eger jako poradní hlas. Já zastávám funkci místopředsedy staršovstva a současně jsem správcem stanice CB-Bílina, sloužím ve chválách a studuji dálkově ETS. Všichni se střídáme ve službě slovem na nedělních bohoslužbách.

Český Těšín:

Staršovstvo v našem sboru v Českém Těšíně bylo zvoleno v roce 2020, máme tedy za sebou první rok společné služby. Po delší době bylo naše staršovstvo z velké části obměněné. Máme pět nových bratří a celkem je nás 11 plus kazatel. Ještě v minulé sestavě jsme se hodně modlili a přemýšleli, jak provést restrukturalizaci staršovstva. Náš sbor početně narostl (v součtu členů a dětí je to největší sbor v CB) a bylo zřejmé, že dle původního modelu nejde dál pokračovat. Navštívili jsme dva velké sbory u nás a jeden v Polsku, abychom zjistili, jak to dělají jinde. Z těchto pracovních návštěv vyplynula nutnost vytvořit nový, funkční mezistupeň vedení sboru. Potřebovali jsme personálně pokrýt následující oblasti: misie, děti a mládež, skupinky, pastorace a diakonie, uctívání, vzdělávání, neděle, komunikace a PR, hospodář, technické zabezpečení chodu sboru a místopředseda staršovstva. Do čela každé oblasti jsme chtěli najít vhodného staršího. S modlitbou a v Boží bázni jsme připravovali volby a zázrakem bylo hned v prvním kole zvoleno všech potřebných 11 bratří. Mezi ně se podařilo rozdělit všechny zodpovědnosti. Na výjezdním zasedání staršovstva na začátku října tohoto roku jsme hodnotili první rok služby. S radostí jsme konstatovali, že každý starší se ve své funkci našel, může uplatňovat své obdarován a pracuje s velkým nasazením.

Čemu věnujete největší pozornost? Co jsou vaše priority a oč nejvíce usilujete a zápasíte?

Litvínov:

Jako společenství jsme prošli mnohaletým procesem obnovy a stejně jako všichni, dobou covidovou. Tato období nás vedla ke znovunastavení priorit, kterým se chceme věnovat. Soustředíme se na oblast vedení dětí, dorostu a mládeže, oblast misie a formu bohoslužby.

Ještě před pandemií jsme přijali nabídku Tomáše Grulicha a zavedli jsme mini-skupinky (tzv. triády), které nám byly pomocí především v době uzavření církví v covidovém období. V době pandemie (kromě doby tvrdého lockdownu) se staly v podstatě jedinou možností přímého sborového společenství, kde si členové sboru mohli společně číst Bibli, modlit se, sdílet se a pastoračně si sloužit. Zpětně vidím zavedení mini-skupinek jako prorocké rozhodnutí.

Další věc, o kterou usilujeme, je být otevřenou a srozumitelnou církví. Proto jsme už před pár lety zahájili stavební rekonstrukce a úpravy našich sborových budov (v Litvínově a v Bílině). Upravili jsme průběh i formu nedělní bohoslužby a založili Mediální tým jako novou formu služebnosti, který se stará o medializaci našich akcí, o jejich nahrávání i přenosy, sociální sítě a sborové stránky. Do této služby jsou zapojeni hlavně dorostenci a mládežníci. Díky medializaci se také snažíme o určitou novou formu srozumitelnosti směrem ven.

Český Těšín:

Mnoho času věnujeme prioritám, které vzešly z projektu Obnovy sboru. První oblast tvoří misijní aktivity – vnitřní a vnější misie; druhou oblastí je nový důraz na skupinky s přesahem na pastoraci. Vznikl misijní tým, jehož úkolem bylo zmapování a koordinace misijních aktivit. Nově jsme si definovali, které misijní aktivity budeme rozvíjet v rámci vnitřní misie (sem spadají všechny misijní aktivity mající dopad přímo na náš sbor) a misie vnější (misijní aktivity v jiných městech, v zahraničí, finanční podpora cizích misionářů a misijních projektů).

Mnoho času a modliteb věnujeme snaze nabídnout možnost každému ze sboru patřit do nějaké skupinky, kde je dobrá možnost duchovního růstu a kde probíhá základní úroveň pastorace. Další důležitou oblastí jsou nedělní shromáždění a prezentace sboru navenek. Dnešní svět nás pozoruje a je důležité naplňovat naše motto: „Srozumitelná církev pro všechny generace.“ Doba covidová nás posunula dopředu v oblasti PR, video streamu a prezentace na internetu a sociálních sítích. A protože máme cca 120 dětí, je další klíčovou oblastí právě práce s touto generací.

Jak často se scházíte? Jak dlouho trvá obvyklé setkání a kdo ho vede?

Litvínov: Setkáváme se minimálně třikrát v měsíci a z toho jednou měsíčně s administrátorem bratrem Liborem Trousilem. Snažíme se, aby setkání staršovstva nebyla delší než tři hodiny (od 19:00 do 22:00). Ve vedení se střídáme. Ten, kdo vede, připravuje témata a moderuje průběh staršovstva. Český Těšín: Staršovstvo se schází pravidelně dvakrát v měsíci. Jedno setkání je více organizační a pracovní, druhé je modlitební. Staršovstva vede kazatel.

Co pro vás osobně znamená být členem staršovstva? Obohacuje vás to, nebo zatěžuje? Co vám dělá největší radost?

Litvínov:

Toho, že jsem členem staršovstva, si vážím, setkávání mě obohacují a s bratry se vidím rád. Jsem vděčný za otevřené vztahy, které máme, i za to, že s bratry nevedeme vnitřní boje, jak se možná někde děje. Vážíme si jeden druhého, i když spolu samozřejmě ne vždy souzníme. Hledat jednotu je někdy těžké (asi jako běžně jinde) a k některým rozhodnutím se musíme skutečně „dopracovat“.

A co mi dělá největší radost? Protože jsme v současné době bez kazatele, musíme se dělit o mnohé povinnosti a zodpovědnosti, které běžně leží na kazateli. Radost mi dělá právě ochota i vstřícný přístup všech bratří ze staršovstva. Myslím, že nás to víc propojuje a prohlubuje naše vzájemné bratrské vztahy.

Český Těšín:

Jako místopředseda staršovstva sloužím už několik volebních období. Tato služba mně velmi obohacuje. Je to Boží milost, když můžeme přiložit ruku ke společnému dílu a vidět, jak se daří. Největší radostí bylo pro mě dokončení multifunkčního sálu pro 150 lidí, který už několik let poskytuje velmi kvalitní zázemí pro děti a mládež i pro celý sbor. Tento projekt za 7,5 mil. Kč máme už splacený a radostí je plný kalendář obsazenosti sálu.

Co je pro vás nejtěžší? Prožili jste někdy bezradnost, smutek a třeba nejistotu ve svém rozhodování? V čem konkrétně?

Litvínov:

Určitě jsme takové chvíle zažili. Například stále prožíváme smutek z odchodů některých lidí, kteří naše společenství v minulosti opustili (nebo i nedávno během covidu). Také nás tíží stálý zápas některých sborovníků v oblasti nemocí, osobních těžkostí a trápení nebo nevěřících partnerů a blízkých.

Český Těšín:

Asi největší výzvou v posledních letech bylo hledání řešení sbor versus Filadelfie z. s. Byl to problém dvojkolejného vedení ve sboru, který se po dlouhých jednáních plných emocí podařilo vyřešit. Více bych to nerozebíral. Trvalým zápasem je hledání Boží vůle při rozhodování v jednotlivých kauzách, kdy to, co chce Bůh, nemusí být v souladu s mým chápáním cesty řešení.

Co považujete za nejdůležitější ve spolupráci kazatele se staršími?

Litvínov:

Jsou to především přátelské bratrské vztahy, spojené se vzájemnou úctou, a to i tehdy, když vnímáme věci jinak a rádi bychom něco jiného. Vážím si ochoty spolu hledat před Bohem a neprosazovat vlastní vidění věcí za každou cenu. Někdy je však potřeba jasně rozhodnout i přesto, že spolu ne ve všem souhlasíme – a tehdy si cením, když si straší společně s kazatelem vzájemně kryjí záda. Nejhorší je arogance, nedůvěra a pomluvy, nicméně zpětnou vazbu potřebujeme všichni a o tu jistě stojíme.

Český Těšín:

Klíčovým ve vztahu kazatel a starší je důvěra. Je skvělé, když každý z nás chápe své obdarování a také vidí své limity. Nikdy jsem neměl problém s přístupem ke kazateli jako k autoritě, výše postavenému. Jako místopředseda staršovstva se velmi snažím být mu oporou, vytvářet dobré technické i vztahové zázemí, aby si ho Pán Bůh mohl co nejvíce používat ve službě církvi. Z druhé strany jsem vděčný za prostor, který mi dává pro využití mého obdarování v oblasti managementu. Vím, že ne vždy se to v církvi daří. Myslím si, že klíčové je zvolit si toho správného kazatele pro daný sbor. Tím je splněn první a základní předpoklad dobrého fungování kazatel a starší.