Jak rozumíš ‚týdnům‘ a jiným časovým údajům uvedeným v apokalyptických knihách Bible?

Co znamená, že pohané budou pustošit svaté město 42 měsíců (tj. 3,5 roku nebo 1 260 dní), dva svědci budou prorokovat 1 260 dní a jejich zabitá těla zůstanou 3,5 dne ležet na náměstí? (Zj 11) Jak dlouhá je doba „času a času a půl času“? (Da 7) Co znamená, když Daniel má počítat 70 týdnů? (Da 9) Jak dlouhých je „tisíc let“? (Zj 20)

Na rovinu, zatím jsem v životě z časových údajů apokalyptické literatury nic nevyvodil. Zato si vážně beru k srdci výzvu k bdělosti a povzbuzení důvěřovat Bohu, že svět dovede do konce, který bude podle jeho vůle.

Osvědčuje se mi zásada, kterou jsem kdesi četl: „Neuděláš chybu, když budeš obrazy vykládat obrazně.“ Apokalyptická literatura je plná snových obrazů, mezi nimiž se občas objeví časový údaj – den, rok, týden, měsíc.

Josef Egyptský byl Bohem obdarován vykládat sny. Svým spoluvězňům sny vyložil tak, že počty některých věcí znamenaly počet dní. (Gn 40) To není možné povýšit na obecně platné pravidlo, ale ukazuje to na šíři výkladového prostoru, ve kterém se pohybujeme.

Mohou být časové údaje symbolické? Bezesporu. Když se řekne „týden“, může se tím myslet sedm dní od pondělí do neděle, může to však znamenat kterýchkoli sedm po sobě jdoucích dní. Už samo české slovo „týden“ je malebné – staročeské „týžden“ ukazuje, že jde o týž den po uplynutí sedmidenního cyklu. To východním Slovanům stačí označení „neděľa“. Tutéž dvojakost potkáváme v Bibli, kde se týdnům říká „sedmička“ podle počtu dní nebo „šabat“ podle posledního dne týdne. „Sedmička“ však může znamenat také „svátky týdnů“ nebo „sedmý rok odpočinutí“. A slovo „šabat“ vedle toho, že jde o sedmý den týdne, může znamenat jakýkoli sváteční den nebo může mít význam týden.

Podívejme se na Danielovu modlitbu, kap. 9. Čteme, že podnětem mu bylo čtení knihy Jeremjáše, kde se mluví o 70 letech nuceného exilu. To je silný symbol – dospělý posluchač ví, že té doby se dožijí až jeho děti. Daniel k tomu dostane andělský výklad, že jde o 70 krát 7. (Da 9,24–27) Budeme-li 70 let brát jako jeden den, bude z toho celý týden. Sedmdesátinásobek je symbolický – násobí se tím význam exilu, vždyť v něm se zrodilo židovství! Další symbolická rovina je v tom, že šest dní práce je završeno šabatem. To odpovídá představě, kterou Gabriel Danielovi vysvětluje, protože závěr oné doby je zároveň její korunou. Vidíme tedy, jak se díky počtu sedmi střídá obraz let a týdne a jak se v obrazu týdne vyjímá závěrečný den odpočinku.

Na druhou stranu ono to tak nějak početně vychází. Jeremjášových 70 let vychází dobře (587–517 zničení a obnova chrámu). Sedmdesát týdnů let dělá 490 roků. Kdyby toto období mělo končit Ježíšem, začíná někdy v letech 500 až 460 před Kr., což je nedlouho po začátcích obnovené komunity v Judsku.

Jak tedy rozumím časovým údajům v apokalyptické literatuře? Jsou součástí obrazů a mají se vykládat obrazně. To, že možná zpětně budeme schopni některé obrazy i dopočítat, by nám nemělo přehlušit jejich hlavní poselství – že se něčeho už nedožijeme, že konec bude také korunou, že to bude dřina a že se nemusíme bát, protože náš Bůh ví, co dělá.

Jan Valeš ml., kazatel CB v Praze 5