Ještě kousek. V očích už měli zamlženo, ale musí dojet až na ten kopec, až tam mohou zastavit. Tam už od domu není vidět. Nechat slzy, ať odtečou, utišit srdce a jet dál. Ztratili dítě. Už popáté. A jako přechodní pěstouni ví, že to není naposledy.

„To byla blbost! Cos to udělala? Proč jsi tam lezla? K čemu ti to bylo, co? Je ti líp? Není!“ Chrlila v duchu na svoje druhé já Petra, když se jí mlha v hlavě rozplynula a objevily se první myšlenky.

Odkapávají poslední vteřiny. Moderátorky sedí naproti sobě u stolu s ovládacím pultem, mikrofony, několika monitory, telefonem v barvě stolu pro přímé vstupy posluchačů a s hrníčkem s kávou, sluchátka na uších hlavu v dlaních. Poslední chvíle soustředění. Levou šavli vysunout nahoru a jede se. ON-AIR. Jsme v éteru. Sedím, ani nedutám. Mám strach, že mi upadne tužka, že kýchnu, že nějak jinak naruším vzdušný prostor, vyšlechtěný odborníky na akustiku tak, aby tam nebylo slyšet nic, co slyšet být nemá. Prostor, který teď patří Bohu.

V zemi, kterou by pro míru utrpení místních obyvatel a pro nezájem světa o ně mnoho nevěřících nazvalo „Bohem zapomenutou“, je Bůh lidem blíž, než si lidé v Evropě umí představit. Rostislav Staněk o tom ví své.

Rozhovor s Kateřinou Hodecovou, šéfredaktorkou Rádia7

Vpředu na stupínku vedle kazatelny stojí za mikrofony skupinka lidí a sálem modlitebny CB v Soukenické ulici v Praze zní zpěv. Hlasy berou dech. Chvílemi se zdá, že mají sílu bořit hradby Jericha, z toho náhle, přesto naprosto nenásilně, přecházejí v tichou modlitbu. Zpívá se v Božím domě, o Bohu a k Bohu. A pro lidi. Je sobota 2. prosince 2017 a koná se tu SMArt Gospel 2017.

Dveře nemocničního pokoje se zavřely a Zdenička v místnosti osiřela. Přišli se rozloučit. Její muž a jejich dvě dcerky. Nebylo jisté, jestli transplantaci přežije, a kdyby ano, stejně je měsíc neuvidí. To, co cítila, byl hluboký pokoj.

Do Súdánu jel na čtyři dny jako dokumentarista, a zůstal tam víc než rok jako vězeň pro Krista. Rok po propuštění se ohlíží zpět a znovu se vrací do chvil, ve kterých jsou zřetelně vidět stopy Boží moci. Petr Jašek mluví o zkušenosti, která má své důsledky z pohledu věčnosti.