Na podzim začíná kampaň prezidentských voleb. Jaké kvality by měl mít v současné době český prezident? Co by měl nový prezident zemi přinést?

Petra Veselá

Petra Veselá, psychoterapeutka

Přijde mi, že dneska se stalo módou poukazovat na chyby našeho současného prezidenta. Pro mě je otázkou, co z toho byl jeho skutečný „zlý“ záměr a co byla jen neschopnost uvést do praxe vlastní „dobré“ vize, se kterými šel do prezidentského volebního boje. Proto se trochu bojím chtít po kandidátovi něco, co on sice může slíbit, ale nemusí být schopen splnit. Ale až bude kompletní volební kandidátka, bude moje uvažování o tom, koho volit, obsahovat asi takovéto otázky: Co o tomto člověku vím z minulosti? Jakým činem mi dává naději, že se za něj nejen nebudu stydět, ale že na něj možná i budu hrdá? Kde se v jeho dosavadní práci dají najít doklady toho, že bude vyznávat mnou preferované životní hodnoty? Existují v jeho dosavadní historii kroky, které by se daly označit jako moudré?

Vím, že to zní obecně. Konkrétně bych tedy byla hrdá na prezidenta, který by dokázal moudře pracovat s různými vrstvami obyvatelstva a nepreferoval jen některé, který by se nebál přiznat chyby, který by měl odvahu udělat a pak i moudře a trpělivě vysvětlovat nepopulární kroky, který by hledal porozumění, který by se k židovsko-křesťanské kulturní tradici hlásil živě a aktivně, který by lidem přinesl více hrdosti, naděje, důstojnosti a moudrosti, který by zkrátka mohl být příkladem pro naše děti, aniž bychom jim ve třídách museli vysvětlovat, že pán, který visí na obrázku nad jejich hlavami, sice říká tato slova, ale my je říkat nebudeme. Jak krásné by bylo znovu s hrdostí a bez ironie říkat: „…jak moudře řekl náš pan prezident…“

roll

Benjamin Roll, spoluzakladatel a bývalý předseda spolku Milion chvilek, vikář ČCE

Nacházíme se v těžké době. Válka, ekonomická, energetická a enviromentální krize, krize demokracie, vzestup populismu a radikalizace společnosti zejména skrze sociální sítě… To vše naznačuje, že 30 nejkrásnějších a nejklidnějších let v dějinách Evropy je u konce. V takových dobách je nutné vnímat svou vlastní odpovědnost a zároveň najít a podpořit dobré společenské lídry a správce věcí veřejných.

Posledních 10 let až příliš silně ukázalo, jak obrovskou moc a vliv může mít prezident (navzdory nepříliš širokým formálním pravomocím). Zvláště, když je volený přímou volbou.

V těchto těžkých dobách proto potřebujeme zvolit takovou osobnost, která bude v roli prezidenta stavět na první místo zájmy společnosti, a ne ty svoje. Osobnost, která bude schopná spolupracovat s našimi spojenci, a ne propagovat nepřátelské Rusko a Čínu. Osobnost, která dokáže veřejně upozorňovat na potřeby těch nejslabších a nejchudších, a zároveň nevyvolávat nenávist vůči lidem, kteří utíkají z válek a nemají vůbec žádné zastání. Potřebujeme v čele státu někoho, kdo v souladu s vládou dokáže formulovat, kam má naše země jako součást Evropské unie směřovat. Osobnost, která dokáže klidnit společenské vášně a vždy hájit právo na svobodný a důstojný život pro každého. Ale po 10 letech s Milošem Zemanem by prostě stačilo mít prezidenta, který bude dodržovat Ústavu ČR, nenechá hradní kancelář v rukou mafiánů a ruských agentů a nebude lhát ani ponižovat druhé.

Marek Vácha

Marek Orko Vácha, kněz ŘKC, pedagog, spisovatel

Především musí být autoritou mravní. Nemusí být profesionální politik, nemusí být ekonom, nemusí být právník, i když to všechno může být přínosné. V těchto dnech vidíme velmi zřetelně, jak královna Alžběta, třebaže neměla faktickou moc vlastně žádnou, byla celé ty desítky let důležitým tmelem společnosti, s přirozenou autoritou. Umíte si představit královnu Alžbětu, jak opilá vrávorá nad korunovačními klenoty? Jak rozšafně říká do televize, že kouření po dvacátém sedmém roku věku neškodí? Nebo že se ministerského předsedy lze zbavit volbami, nebo kalašnikovem? Jako bonmot. Tak přesně to mám na mysli, když mluvím o mravní autoritě, a ještě mnohem víc.

Prezident musí být mravní autoritou, být příkladem pro žáčky a studenty, mít je na mysli, ať říká či dělá cokoli, neboť ať chce nebo nechce, bude jim příkladem v dobrém i ve zlém, a třeba se dočkáme, že učitelé budou znovu její či jeho portrét vyvěšovat po třídách. Nejsem zcela optimista. Můj národ si za prezidenta nepochopitelně Miloše Zemana zvolil. Jistě, mýlit se je lidské. Zvolit jej ovšem podruhé bylo již neodpustitelné. Tento národ bude volit znovu. Nejsem si jist, zda po přejití vichřic hněvu se vláda věcí tvých znovu navrátí jaksi sama a automaticky. Přeji proto všem čtenářům, ať volí srdcem i myslí a ať zvolí někoho, kvůli komu nebudou muset v příštích letech vypínat televizi.