Ozdravovna polámaných křídel

Ještě kousek. V očích už měli zamlženo, ale musí dojet až na ten kopec, až tam mohou zastavit. Tam už od domu není vidět. Nechat slzy, ať odtečou, utišit srdce a jet dál. Ztratili dítě. Už popáté. A jako přechodní pěstouni ví, že to není naposledy.
Rodina – příběhy

SINGLES

V církvi jsme si zvykli, že se lidé žení a vdávají, přesto někteří nežijí v páru, akcentují svobodu v Bohu a život pro druhé. Někteří zůstávají sami z vlastní volby, jiní proto, že k sobě nikoho nenašli. V každém případě je život každého člověka šancí k aktivnímu následování Krista, který také zvolil životní styl jako single.
Téma

Singles – životní styl 21. století?

Pohled na singles bývá často stereotypní. Někdo na ně pohlíží jako na „viníky“, kteří svým nezávislým způsobem života a egocentrickým chováním bourají tradiční rodinné hodnoty, jiní je vidí jako „oběti“ konzumního způsobu života vedoucího k momentálnímu užívání si a lidi odsouzené k samotě. Zkusme singles přijmout jednoduše jako fakt, jako další formu ve vývoji mezilidských vztahů, která přichází po trojgeneračním a dvojgeneračním soužití.
Téma

Nezadaný – nezadaná

Dostala jsem se do škatulky „nezadaných“. No, není to tak úplně pravda, je to už dlouho, co jsem se zadala – Kristu Ježíši. Přesto budu v očích ostatních ta „nezadaná“. Někteří se to snaží řešit a stávají se dohazovači, jiní se za lidi, jako jsem já, modlí a další jim slouží. Je ale špatné být nezadaný? Co když se někdo ztotožňuje s Pavlem a chce naplno sloužit Kristu? Co když někdo řeší jiné, vážnější věci než to, že nemá partnera? Co když není ten správný čas? A co když někdo opravdu potřebuje jen „nakopnout“?
Téma

Seznamka

„To byla blbost! Cos to udělala? Proč jsi tam lezla? K čemu ti to bylo, co? Je ti líp? Není!“ Chrlila v duchu na svoje druhé já Petra, když se jí mlha v hlavě rozplynula a objevily se první myšlenky.
Rodina – příběhy

Více než slova

Odkapávají poslední vteřiny. Moderátorky sedí naproti sobě u stolu s ovládacím pultem, mikrofony, několika monitory, telefonem v barvě stolu pro přímé vstupy posluchačů a s hrníčkem s kávou, sluchátka na uších hlavu v dlaních. Poslední chvíle soustředění. Levou šavli vysunout nahoru a jede se. ON-AIR. Jsme v éteru. Sedím, ani nedutám. Mám strach, že mi upadne tužka, že kýchnu, že nějak jinak naruším vzdušný prostor, vyšlechtěný odborníky na akustiku tak, aby tam nebylo slyšet nic, co slyšet být nemá. Prostor, který teď patří Bohu.
Reportáže