Číslo

2019-08: Jediný Bůh - Pestrý svět evangelikálních křesťanů

Obrácení od jógy ke Kristu

Musela jsem konfrontovat to, co tvrdí východní spisy nebo mystikové, s Biblí a viděla jsem, že zatímco východní filozofie nebo ostatní náboženství učí, aby se člověk snažil něco udělat sám, křesťanství spočívá v tom, že Bůh sestupuje k člověku. On je ten, kdo ho může proměnit.
Svědectví

Amsterdamské kontrasty

Byli jsme čtyři a chtěli navštívit Dům Anne Frankové, zhlédnout epochální výstavu Rembrandta v Rijskmuseu a stanout tváří v tvář dílu malíře Vincenta van Gogha v muzeu, které prezentuje největší sbírku jeho obrazů na světě.
Zápisník

Otče náš - diskuze o Modlitbě Páně

Co soudíte o zásahu papeže Františka do překladu textu Modlitby Páně? A jak je podle vás velké riziko, že formulace „neuvoď nás v pokušení“ svede modlitebníky k záměně Boha za pokušitele?
Diskuse

Aby byl v protestu nějaký přesah

V českých ulicích jste možná v poslední době zahlédli někoho, kdo měl na klopě saka nebo kabátu bílý odznak s růžovým otazníkem. Jde o logo spolku Milion chvilek pro demokracii, který v posledních měsících organizoval po celém Česku třeba několik demonstrací za odvolání ministryně spravedlnosti Marie Benešové. V čele spolku stojí Mikuláš Minář.
Rozhovory

Pestrý svět evangelikálních křesťanů

Každý už asi slyšel o tom, že evangelikalismus je dnes rychle rostoucí část světového křesťanstva – silný je na celém americkém kontinentu, v Africe, v některých asijských zemích, relativně úspěšný je i v Evropě. Teologové hledají příčiny této expanze v teologických důrazech, religionisté jsou si vědomi spíše toho, že evangelikalismus je způsob zbožnosti, který je přizpůsobený náboženské a společenské situaci moderní doby.
Téma

Když nastala válka

V lavici modlitebny sboru Jednoty českobratrské na Smíchově sedí šestiletý chlapec. Na stupínku zpívá pěvecký sbor: „Často sedám přemýšleje, slunce když jde k západu, kde se octnu zítra ráno? Rci, můj Bože, kde budu. Zdaliž budu v kruhu živých těšiti se svobodě…“ V té písni má rád, jak hluboké mužské hlasy rytmicky podporují melodii žen. Zpívá i jeho matka. Četným posluchačům v sále ta slova připomínají jejich vlastní obavy. Píše se totiž rok 1937, ze sousedního nacistického Německa znějí výhrůžky na adresu Československa a kolem českých řek, na kopcích a v pohraničí se horečně budují betonové obranné pevnůstky Československé armády. Co bude zítra? Musíme hájit svou masarykovskou republiku, svou svobodu! Bude válka? – Dnes vzpomínám. Ten chlapec jsem já sám.
Rodina – příběhy