V Bibli je celá řada postav, kterým není z náboženského hlediska co vytknout, a přitom mají tvrdé srdce a chovají se nemilosrdně. Třeba starší bratr marnotratného syna, který zuřil, že se otec smiloval nad jeho nehodným mladším sourozencem (Luk 15,25–32). Nebo farizeové a zákoníci, kteří byli každou chvíli plní svatého hněvu na Ježíše. Nebo Saul z Tarsu, který pronásledoval křesťany a dělal to s čistým svědomím, dokonce ho k tomu motivovala hluboká a upřímná náboženská víra.

Jedním z pomyslných fíkových listů je, že se začneme skrývat za tvrzení, že to či ono jsme sice udělali, ale nemohli jsme jinak, protože jsme skutek vykonali v něčím jménu. Jinými slovy někdo jiný je za moje chování zodpovědný.

Odpověď na ohlasy ke článku R. Novotného - Chyba v naší teologii

Ohlas na článek R. Novotného - Chyba v naší teologii

Ohlas z Jablonce nad Nisou

Jaká je povaha přírody?

(zaslaný Odboru pro vzdělávání při radě CB a šéfredaktorce časopisu Brána):

Nedáme-li si pozor, naše chybná teologie (myšlení o Bohu) nás přivede ke špatným závěrům.