Léto 2021

Rabín Kushner říká, že jedenácté přikázání zní: Neboj se! Má pravdu, protože Boží přikázání nás chrání a pomáhají nám mnohem více, než nás omezují

Není třeba znát podrobně životní cestu, kterou nás Pán Bůh chce vést.

Dokázal to. Byl rychlejší, obratnější, nenechal se dostihnout.

Slova mají moc a někdy tuto realitu bereme na lehkou váhu.

Máme za sebou možná jeden z nejtemnějších roků, co jsme dosud prožili. Nebylo to sucho, hlad ani válka – byla to nemoc. Nicméně z velké části jsme sami netrpěli nijak zvlášť větší nemocností než jiné roky. Osobně se mi díky restrikcím letos vyhnuly i obyčejné chřipky a virózy. Zažívali jsme nemoc s výborným PR. Slyšeli jsme o ní denně. Stala se nejfrekventovanějším slovem, tématem nepřeberných vtipů. Přesto zprávy většinou naši náladu zhoršovaly a na podzim jsme přestávali vidět světlo na konci tunelu.

Jako bych splynula s okolím a nehrozilo mi už vůbec nic.

Odpuštění nikdy není laciné – má cenu krve Božího Syna.

Zvědavost je palivem naší touhy vyrůst, vyrazit k cíli.

Takže co divného se to vlastně děje! Na to fakt nejsme zvyklí!!!

Víra musí obstát i na pustém ostrově bez Bible a bez církve.

Je zjevné, že rekordmanem se může stát v podstatě každý.

Hrdost, kterou by šlo nahmatat. Krájet by se dala, kdyby měl někdo chuť nabrat kousek i pro sebe.

Teprve důvěřivá víra ví, že nad životem církve bdí sám Kristus Pán.

Zřejmě i kočka vycítila, že být pohromadě znamená mít domov a lásku.

Chci po okolním světě, aby běžel stejně rychle jako já – a přitom by to mělo být naopak.

Jedno z těch míst, kde na vás sáhne genius loci. Nebyl to ale letmý dotek, nýbrž facka.

Možná i já jsem měl svoji zázračnou studnu a svoji posvátnou horu.

Skutečně by vše bývalo bylo jinak, kdybyste si s nimi dělali „více rodinných pobožností“?

Pozdravíte se, vyměníte si úsměv, ale do řeči se pravděpodobně nedáte.