S novoročními projevy se doslova roztrhl pytel. Prezident Zeman se ho vzdal, oslovuje národ na Štěpána, zato předsedové dolní i horní komory Parlamentu, Vondráček s Kuberou, a premiér Babiš si to nenechali ujít. Sledovali jste jejich projevy a jak na vás působily? A co by podle vás měli politici dnes národu sdělit?

Asi nejznámější vánoční skladba Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby dnes nezní už jen v kostelích nebo na koncertech filharmoniků. Stále častěji se objevují lidé, třeba amatérští hudebníci, kteří se dopředu neznají, domluví se například na sociální síti a pak se sejdou a známý text zazpívají

Jakou roli ve vyrovnání se s traumatem hraje naše křesťanská víra?

Postraumatická pastorace

Omlouvala jsem se Bohu za to, že jsem se poprvé oddala muži, když mi ještě nebylo třináct, že jsem brala drogy, že jsem prodávala svoje tělo. I za to, že jsem byla několikrát na potratu. Byla jsem tak zděšená tím, co jsem udělala, že jsem nebyla schopná sejít schody… Jsem strašně, strašně hříšná. Bůh mě nemůže přijmout.*

Ukázala mi fotografii nenarozeného dítěte z ultrazvuku, klekla si na zem a křičela bolestí, kterou cítila hluboko uvnitř svého srdce.

Smíme se odvolat na to, že se nemáme starat o zítřek jako ptactvo nebeské?

Působí jako dokonale sehraná dvojice a u dětí mají respekt. Bez jediného slova na prstech zdvižené ruky počítají do pěti. Děti se zklidňují a řadí se do čtverce. Tak začíná Awana s Radkem a Dášou Kalenskými.

Chceme nejprve dobrou, nebo špatnou zprávu?

Jaké nesu křestní jméno? Jistě to, které mi vybrali rodiče při narození – protože se jim líbilo a protože mě už dopředu milovali. To, které jsem si u příležitosti křtu možná vybral sám – protože jsem jím chtěl Kristu vyznat lásku. Základní křestní jméno mi však dal Bůh sám: jméno „Otce i Syna i Ducha svatého“.

Spisovatelka Jana Šrámková

Hrdost, kterou by šlo nahmatat. Krájet by se dala, kdyby měl někdo chuť nabrat kousek i pro sebe.

Chceme, aby se něco změnilo k lepšímu v našich vztazích, v naší rodině, ve vztahu s lidmi kolem, v našem sboru, ba dokonce i v našem národě? Očekáváme, že se už zítra začnou lidé chovat lépe, když se nedokážeme změnit ani my sami?

Co je pro tebe znamená Boží slib, že všechno stvoří nové?

Když čteš ve Zjevení o tisíciletém království, co to pro tebe znamená?

Je biblická informace o vytržení pro nás dnes aktuální a je pro tebe radostně očekávanou nadějí, nebo se toho spíše obáváš?

Jak dnes podle Bible a světových událostí čteš pro sebe i církev zvěsti o válkách, hladu, zemětřeseních a jiných znamení doby?

Jak rozumíš ‚týdnům‘ a jiným časovým údajům uvedeným v apokalyptických knihách Bible?

Nauky o posledních věcech člověka (eschatologie) mají dvě podoby: individuální, jako způsob dosažení vlastní spásy, a kolektivní. Mezi typy kolektivních eschatologií vyniká zvláštní jev. V religionistice se odborně nazývá slovem „milenialismus“ a spočívá v přesvědčení, že lidstvo (anebo aspoň jeho významnou část) čeká v dohledné době dějinný zlom, po němž bude pro nějaký kolektiv lidí následovat dlouhotrvající pozemská blaženost, tedy stav, v němž bude eliminováno zlo a jeho důsledky. Dějinným zlomem přitom skončí takový svět, jak ho známe.