Číslo

2019-10: Světlo v trhlině - Bůh není vyveden z míry, když selháváme

To ujedeš!

Ale to přece nemůžeš jet sama, tak já pojedu s tebou,“ prohlásil tatínek a podle mě v tu chvíli ještě moc netušil, do čeho se vlastně „uvrtal“.
21. 12. 2019Zápisník

Rytmus

Chci po okolním světě, aby běžel stejně rychle jako já – a přitom by to mělo být naopak.
14. 12. 2019P.S.

Jak jsem špatně kázal

Jako kdybychom si na nos nasadili nějaké brýle. Když máte sklíčka modrá, svět kolem vás je také modrý. Když máte sklíčka červená, vidíte zase všechno červeně. To samé platí i nad Božím slovem
8. 12. 2019Téma

A Bůh tam přece byl

Je po nedělním shromáždění jednu lednovou neděli 2018. Sedíme v naší sborové kavárně. Naproti nám si přisednou Ivetka a Honza Boštíkovi. Povídáme si, Honza pojídá pizzu. Za chvíli pojede k Ivetčiným rodičům pro jejich téměř osmiletou dcerku Kristýnku. A je nám všem spolu hezky.
6. 12. 2019Rodina – příběhy

Svoji víru nenechávám před branou pivovaru

Ale je to otázka postoje člověka, nikoli té konkrétní věci. V životě křesťana v tomhle ohledu hraje klíčovou roli to, jak se on sám rozhodne poslouchat svého nebeského Otce, který nás vede ke střídmosti, k opatrnosti v užívání všech věcí tohoto světa.
24. 11. 2019Ježíš byl tesař

To čiňte na mou památku

Nejspíš právě tato Ježíšova instrukce při večeři s učedníky způsobila, že se ze soukromé večeře stala svátost, kterou bude církev slavit až do příchodu Krista.
16. 11. 2019Svátosti