Úroda žaludů má vliv na počet klíšťat – ale až za dva roky

Kolik semen se urodí na rostlině, jakou úrodu přinese třeba strom v lese, to člověk nikdy přesně dopředu neodhadne. Úroda závisí na mnoha proměnných vlivech. Se železnou pravidelností padala snad jen Izraelitům nebeská mana na poušti, a i ta měla podle Božího ustanovení pravidelný týdenní „výkyv v úrodě“. (Ex 16,14–27)

Páteční zvýšený příděl many nám mohou připomínat takzvané semenné roky stromů. Je to zvláštní podívaná, kdy stromy na velkém území, sahajícím třebas přes celý kontinent, vytvářejí v některých letech mnohem více semen než v jiných sezónách. Smrky jsou obsypané šiškami, pod duby praskají záplavy žaludů a z javorů se jako vrtule snášejí nažky. Semenné roky přicházejí celkem nepravidelně a nejen lesníky a vědce by zajímalo, čím je to způsobeno. Mají pro to různá vysvětlení: podle některých se stromy připravují na tuhou zimu, nebo dokonce na příznivé jaro, které má přijít po zimě. Odborníci z Evropy a Severní Ameriky si všimli, že se semenné roky střídají mezi těmito dvěma kontinenty. Prošli historické záznamy, které jsou v Evropě k dispozici ve formě přehledné databáze „stromových roků“, a na jejich základě vyslovili domněnku, že střídání odpovídá takzvané severoatlantické oscilaci, což je jeden z klimatických cyklů. Podobně i stromy na některých místech jižní polokoule svou úrodou odpovídají opakovaným výkyvům počasí zvaným El Niño a La Niña.

Jenže ne na všech místech na Zemi se dá výskyt semenných roků vysvětlit souvislostí s počasím nebo podnebím. Podle jiných odborníků se střídáním větší a menší úrody stromy brání proti svým přírodním nepřátelům – aby jim třeba myši nebo veverky nesežraly všechna semena. Když je úroda velká, populace hlodavců se začne rozrůstat, avšak nestane se to hned, a proto je šance, že dostatek semen padne na úrodnou půdu a vzejde. Následujících několik „hubených“ let potom počty hlodavců opět srazí na přijatelnější úroveň, a následně může přijít další bohatý semenný rok.

Kolísající počty semen a hlodavců pak mají vliv i na další tvory v přírodě. Na myší krvi si často pochutnávají klíšťata, a když je myší hodně, tak s určitým odstupem přibývá i klíšťat. Pravidelně se tak stává, že „invaze“ klíšťat v lesích nastává dva roky po semenném roce.

Předpovídat semenné roky by se hodilo nejen kvůli hlodavcům a klíšťatům, ale pomohlo by to i lesníkům s vysazováním stromů. Semínko v šišce nebo žaludu si totiž v sobě nese paměťovou stopu z doby, kdy je strom zplodil, a může tak být připravené na sucho či vlhko, na nízkou nebo vysokou teplotu. Semenné roky však stále patří k přírodním jevům, které předpovědět nedovedeme – leda že by nám snad Bůh seslal prorocký sen o tučných a hubených letech, a s ním i někoho, kdo by znal správný výklad.