• Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Aktuální tištěné číslo

  • JSEM RADIKÁL - Cesta ke kořenům, nebo k násilí?

    2023–1

    Objednat Bránu

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • SMLOUVA - Velikonoční vítězství

    2022–4

Inzerce

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace
  • Video
  • Povídky
  • Povídky
  • Misie
  • Okamžiky
  • Válečný deník

  • Hlavní stránka
  • Články
  • Archiv
  • iNform
    • Kalendář akcí CB
  • Audio
  • Pexeso
  • Předplatné
  • Kontakty

Látky kolem nás vypadají jinak než chemické vzorce: Prvek, nebo sloučenina?

Od Martin Srb 29. 8. 2018 Komentáře

Voda v celém Egyptě se zbarvila krví. Nejen v Nilu, ale i ve džberech a džbánech. Epizodu z druhé Mojžíšovy knihy (Ex 7,14–21) bychom mohli považovat za typický příklad „materiálního“ zázraku (patrně méně populárního než proměnu vody ve víno, o níž čteme v Novém zákoně). Jenže...

Voda v celém Egyptě se zbarvila krví. Nejen v Nilu, ale i ve džberech a džbánech. Epizodu z druhé Mojžíšovy knihy (Ex 7,14–21) bychom mohli považovat za typický příklad „materiálního“ zázraku (patrně méně populárního než proměnu vody ve víno, o níž čteme v Novém zákoně). Jenže v následujících verších (22–25) se dovídáme, že totéž dovedli i faraonovi věštci. Pravděpodobně by bylo možné podobného efektu dosáhnout i v dnešní chemické laboratoři. Jen už tomu neříkáme věštecké kejkle, ale přiznáváme se, že je k tomu zapotřebí znát zákonitosti hmoty, které jsme nevymysleli.

Byli to zřejmě řečtí atomisté, které napadlo, že se veškerá hmota skládá ze stejných základních částí a že ve zdánlivě spojité hmotě se ukrývá prázdný prostor mezi jednotlivými částicemi. Pozdější bádání sice odhalila, že i atomy se skládají z menších částí, například protonů, ovšem i ty jsou stejné ve veškeré hmotě. Jednotlivé prvky se od sebe liší „pouhým“ počtem protonů v atomovém jádře – a to v důsledku znamená, že je možné přeměnit atomy jednoho prvku v atomy prvku jiného. Prakticky se toho dá dosáhnout jadernými reakcemi. Středověcí alchymisté by se jistě divili, proč se tímto způsobem nesnažíme vyrábět zlato. Namísto toho se dnes a denně ve speciálních zařízeních proměňuje například kyslík ve slabě radioaktivní fluor. Ten by byl z pohledu alchymistů nezajímavý, ale v dnešním lékařství se používá ke snímkování orgánů lidského těla pozitronovou emisní tomografií. Radioaktivní atomy „rozsvítí“, co je potřeba vidět, a potom se samy rozpadnou.

Když si seřadíme jednotlivé prvky podle atomů, jako to udělal chemik Dmitrij Mendělejev, zjistíme, že se mezi nimi pravidelně opakují jisté zákonitosti. Jsou si svým způsobem příbuzné, a když se ponoříme do vzorců, tabulek a výpočtů, nepřijde nám to jako nic zvláštního. Jenže jakmile vytáhneme hlavu z knih a rozhlédneme se okolo sebe, uvědomíme si, že tyto zákonitosti a pravidelnosti ve viditelném a hmatatelném světě nejsou tak úplně pravidelné. Navíc většina hmoty okolo nás nejsou čisté prvky, nýbrž jejich sloučeniny. Pouhým okem nerozlišíme prvek od sloučeniny. Nejen alchymisty kolikrát zmate podoba zlata a takzvaného kočičího zlata čili pyritu (postaru sirníku železnatého). Kdo ví, jestli starověcí egyptští kejklíři skutečně proměnili vodu v krev, nebo si pomohli jiným „speciálním efektem“. Koneckonců krev může připomínat i zvláštní směs zlata a vody, takzvaný koloidní roztok zlata. Ze žlutého kovu a průzračné vody vznikne červená kapalina.

Všechny tyto barevné klamy se dají vysvětlit tím, že i světlo (myšleno to „hmotné“) má své rozměry, které vnímáme jako barvy. Jak světlo dopadá na jednotlivé částice hmoty, různě se v nich láme podle jejich velikosti a uspořádání. Z tohoto hlediska nemůžeme důvěřovat vlastním očím, natožpak očím dávných předků. Když tedy čteme v Písmu o zázračných materiálních proměnách, neptejme se „jak“, ale proč tak Bůh činí.

Věda 2018-6: Horká témata - o čem se těžko mluví
Sdílet na facebooku Sdílet na Twitteru

Aktuální tištěné číslo

  • JSEM RADIKÁL - Cesta ke kořenům, nebo k násilí?

    2023–1

    Objednat Bránu

Podpořte nás!

Chtěli byste podpořit naši práci? Budeme rádi za jakýkoliv finanční příspěvek.

Číslo účtu: 1938904339/0800

Zpráva pro příjemce: Dar pro časopis BRÁNA

Poslechněte si Bránu

  • SMLOUVA - Velikonoční vítězství

    2022–4

Inzerce

Straw Lumen je freeware česká alternative pro OpenSong s několika dalšími funkcemi.

Rubriky

  • Téma
  • Slovo
  • Rozhovory
  • Reportáže
  • Rodina – příběhy
  • Věda
  • Hovory nad Biblí
  • Glosy
  • Ohlasy čtenářů
  • Kultura
  • iNform
  • Novinky
  • Ježíš byl tesař
  • Diskuse
  • Svědectví
  • Akce
  • Svátosti
  • P.S.
  • Zápisník
  • Ekologický speciál
  • Inspirace
  • Video
  • Povídky
  • Povídky
  • Misie
  • Okamžiky
  • Válečný deník
  • Administrace

© 2017 Rever Magazine Theme.