Psal se 8. březen 2020 a před námi byl odlet do Izraele. Některé země začínaly pociťovat pandemii koronaviru, ale u nás a v Izraeli to tehdy nebylo tak daleko. Proto jsme s klidem v srdci vyrazili.

Již delší dobu jsme vnímali, že to bude na nějakou dobu poslední šance odletět do nám oblíbené destinace, kde se narodil a působil Pán Ježíš Kristus. Izrael učinil před naším příletem bezpečnostní opatření a uzavřel Palestinu. Nemohli jsme tedy spát v Betlémě, což nám narušilo plánovaný program. Místo odpočinku jsme vyrazili na snídani do Jaffy. Průvodce se o nás skvěle staral a zavedl nás na tržiště, kde jsme mohli ochutnávat místní dobroty – chalvu na mnoho způsobů, čerstvé ovoce, pečivo atd.

Zájezd byl organizován pro účastníky a přátele pochodu Vrba Wetzler a tak hned první den jsme navštívili Jad vašem, památník obětí šoa a hrdinů holocaustu. Je to velmi silné místo připomínající minulost a naději. A s průvodkyní to byl ještě silnější zážitek, neboť nás upozornila na české a slovenské židy i děti, kteří zemřeli, na přeživší a na ty, kdo židům pomáhali.

V Izraeli na druhý den nastalo vylidňování, již žádné letadlo nesmělo přistát. My jsme si ale tím víc užívali atmosféru a jednotlivá místa, kde obyčejně bývá velký ruch, člověk si musí hlídat svou skupinu a protlačovat se mezi davy. Díky tomu jsme navštívili hrob Ježíše, kde většinou bývají nehorázné fronty, ve kterých strávíte i několik hodin. Během zájezdu jsme navštívili mnoho známých i méně známých míst. Olivetskou horu, židovský hřbitov, zastavili jsme se v Beduínském stanu na kávu a čaj zdarma, Davidovo město. Zahradní hrob a Getsemanská zahrada nesměly chybět, stejně jako modlitby u Zdi nářků. Večer jsme vyrazili do ulic Jeruzaléma zažít atmosféru svátku purim. Všude plno masek a připomenutí, že v každém člověku je dobro i zlo.

Po pár dnech jsme se přesunuli do Tiberias. Cestou jsme navštívili přírodní rezervaci Gan Ha Šloša, kde vyvěrají termální prameny a rybičky vám udělají zdarma pedikúru. Mohli jsme si udělat i chvilku s židovskými písněmi, jelikož mezi námi byli i čeští židé. Na Tiberias mám krásné vzpomínky, jelikož jsme bydleli ve stejném hotelu, kde jsme se kdysi s manželem seznámili.

Posledních pár dní propršelo, ale déšť je v Izraeli vzácný a velkým požehnáním. Projeli jsme se po Galilejském jezeře, navštívili jsme vylidněné Kafarnaum, kde byla bohužel znát lidská neomalenost – na krásných listech velké Aloe jsme viděli vyřezaná jména a vzkazy. Poté jsme zastavili v Magdale, kde nedávno našli silný pramen a kde stále probíhají archeologické práce. Magdala je také asi jedno z mála míst, kde je velká pravděpodobnost, že přímo tam kázal Ježíš, byla tam totiž nalezena synagoga z 1. století našeho letopočtu.

No a občas má i průvodce nové zkušenosti, například v přírodní rezervaci Hula, kde jsme zažili 4D video. Cítíte vítr, chvílemi skoro letíte stejně jako ptáci na videu, nebo máte pocit, že vám na zátylek plivl hroch a lezou po vás myši.

Ke konci zájezdu již byla některá turistická místa uzavřená a zájezd nám byl kvůli uzavírání leteckého prostoru o den zkrácen. Ještě jsme stihli navštívit nově otevřený Masarykův les, Tel Dan a Haifu, kde bylo vidět, jak se i lodní průmysl zastavil.

Pandemie stále pokračuje, ale Izrael je i nadále úžasné místo, kde se Bible stává 3D, ale také místo, kde je třeba brát některá tvrzení s rezervou a hledat pravdu. Je to místo, kde i ne tak vzdálená historie Izraele ožívá a kde vnímáte, že Izrael stále znovu a znovu bojuje o své přežití. Místo, kde si můžete zatančit se židem. Místo, kde se nemusíte bát o svůj život. Místo, kde můžete potkat zajímavé lidi. Místo téměř vždy plné turistů. Je to místo, kde se můžete setkat s živým Hospodinem.