Asi nikoho nepřekvapím, když začnu tím, že evangelijní vánoční příběh nebyl žádná idylka. Dosud neprovdané dívce Marii se na cestě vynucené vyhláškou o daňovém soupisu obyvatel narodí dítě do podmínek vpravdě polních, v přístřešku pro dobytek.

„Tomu říkám Vánoce,“ usmála se Bohuška šťastně a pohladila ten malinký živý uzlíček, který ležel na posteli vedle ní. Má své dítě u sebe. Tři hodiny po porodu, a může být se svou holčičkou! To není dárek, to je dar. Bylo půl osmé ráno, Štědrý den roku 1981.

Cena lidského života

V církvi je doba adventní po staletí dobou postní. My evangelikálové jsme se ovšem většinou s praxi lidových církví rozešli. Nevylili jsme ale s vaničkou i dítě? Považujete postní zvyklost za užitečnou, dodržujete ji, nebo v jakém jiném čase se postíte, pokud vůbec?

Lukáš 2:8-10 „A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: ‚Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid.‘“

Všeobecná sestra Ráchel Fajfrová

Frederick Forsyth má přezdívku „Mistr vypravěč“. Mimo jiné napsal drobnou knížku Pastýř. Je to příběh mladého pilota, který se na Štědrý večer 1957 vrací z Německa domů do Anglie.

Lidský mozek má mapy i navigaci, ale kompas ne