Jako bych splynula s okolím a nehrozilo mi už vůbec nic.

„V slavné dnešní chvíli jdeme / na hradčanský starý hrad / šedivému tatíčkovi / jménem dětí blahopřát.“

Jedno z těch míst, kde na vás sáhne genius loci. Nebyl to ale letmý dotek, nýbrž facka.

Vysoko mířící dobré úmysly narazily na prostou lidskou snahu získat pro sebe moc a nenechat kousek vlivu někomu jinému

Bůh je Bohem nečekaných vítězství – a malinké má obzvlášť v lásce.

O čem se těžko mluví