Nový vojenský kaplan za CB

Když jsem se v roce 1998 ujal služby vojenského kaplana, považoval jsem za svůj úkol nejen věrně sloužit svým ovečkám v uniformě, ale také hledat v církvi svého vhodného nástupce. Můj závazek byl tehdy krátkodobý a času moc nebylo, tak jsem si rychle vytipoval několik vhodných kazatelů z CB, které jsem viděl jako ideální pro službu v armádě. Mezi nimi byl na čelním místě Honza Valeš. Tehdy mě ale s díky odmítl, protože právě přijal povolání jít dělat ředitele na ETS. Po letech jsem byl opět ve službě a stále jsem marně sháněl svého nástupce. Můj vysněný pokračovatel Honza slíbil zrovna službu na Smíchově, a tak se mi vidina jeho služby v armádě opět rozplynula. Neztratil jsem ale svoje přesvědčení, že on patří k velmi vhodným adeptům pro službu vojákům. Když končil na Smíchově, jeden požehnaný bratr mi dal echo, že by mohl být Honza volný. A mně se naplnila po 16 letech vize pro mého pokračovatele.

25. května 2022 byl vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech svědkem významné události. Církev bratrská vyslala do služby v armádě kazatele Jana Valeše mladšího. Vysílaný duchovní musí splnit všechny náležitosti, kterých není málo, a když se vše podaří, může se stát vojenským kaplanem. Honza prošel všemi testy, aby prokázal, že je zdravý, fyzicky i duševně zdatný, že vyhovuje ekumeně jako společný kandidát, prošel kurzem základní přípravy ve Vyškově a od 1. ledna nastoupil ke 44. lehkému motorizovanému praporu brigády rychlého nasazení do Jindřichova Hradce. Máme v něm kaplana s červeným baretem, od elitních jednotek.

Honza se ujal svojí služby s vervou, která mu je vlastní. Představil se velení jednotky a systematicky pokračoval u svých vojáků. Zapojil se do všeho, co se v jeho jednotce koná, vojáci se s ním rychle začali seznamovat a brzy se stal nedílnou součástí jednotky. Ke každému si našel cestu a jeho služba ihned začala nést ovoce v blízkých kontaktech se štábem i se všemi vojáky na jednotlivých rotách. Ohlasy jeho služby byly zjevné. K uvedení do služby vojenského duchovního patří po léta slavnostní ceremoniál, při kterém symbolicky proběhne předání duchovního církve armádě. Takové slavnosti říkáme „bohoslužba vyslání“. Církev vysílá svého člověka do prostředí armády. A tento duchovní slavnostně složí slib do rukou představitele Ekumenické rady církví a České biskupské konference, které před armádou reprezentují všechny církve. Vysílaný člověk se tak stane jejich společným zástupcem v armádě.

Na Honzovu bohoslužbu vyslání se sjelo velké množství kaplanů, kteří v armádě již slouží, aby mu vyjádřili svoji podporu, aby ho v prostředí armády uvítali a aby mu projevili sounáležitost. Vzácná byla velká účast lidí z církve, zejména ze smíchovského sboru, kterému Honza naposledy jako kazatel sloužil. A potěšila i účast velitele Honzovy jednotky doprovázeného jeho asistentkou (mimochodem také naší sestřičkou v Pánu Ježíši Kristu) a dokonce zástupce velitele jeho nadřízeného stupně ze Žatce.

Byl jsem vděčný, že jsem mohl včas přijet z vojenského cvičení svých vojáků a být u toho. Bohoslužba měla slavnostní ráz, ale atmosféra byla přitom velmi srdečná a příjemná. Oficiálně ji vedl samotný předseda ERC, biskup Tyrlík a ČBK zastupoval pomocný biskup Wasserbauer. Za kazatele si Honza vybral našeho vzácného kolegu ze sousedního táborského praporu svojí brigády, Petra Hašku, který po dobu nepřítomnosti kaplana v Jindřichově Hradci k jednotce zajížděl a udržoval kontinuitu duchovní služby.

Nyní už Honza slouží naplno v Hradci sám, ujal se své služby s fortelem jemu vlastním a bohoslužbou vyslání naplnil všechny požadavky pro službu. Nezbývá než přát, aby mu Pán Bůh ve službě bohatě žehnal a dával mu vždycky moudrost ve všech složitých a náročných situacích. Jeho rodině přejeme, aby statečně zvládala jiný režim Honzovy služby a aby měla všechna jeho děvčata dost pochopení i v situacích, které budou pro ně nové. A církvi patří poděkování, že ho pro službu uvolnila, že ho v ní bude podporovat a že v dalších kazatelích za něj bude mít náhradu pro službu na sboru. A já si užívám, že mám v Honzovi cenného pokračovatele ve službě, kterou jsem po léta shledával jako mimořádnou a vzácnou. Takže budu moci v klidu za dva roky odejít do důchodu. :-)