Štědrý den. Vánoce – svátky rodiny. Co rodina, to jiný příběh – a až do naší dospělosti, do chvíle, kdy se stáváme součástí jiné rodiny a jiného příběhu, také příběh jediný. Ale je jich spousta. A každý je jedinečný.

„… kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou...“ (Mt 5,39)

I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. (Gn 12,1–4)

Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil. Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl. (Gn 21,1–2)

Zřejmě i kočka vycítila, že být pohromadě znamená mít domov a lásku.

Na zastávce Tuchoměřice-zámek vystupuji s dalšími přáteli z autobusu. Na návrší v menší obci je ticho, šustí jen listy pod nohama a ze spoře osvětlené budovy kláštera dýchá téměř posvátný klid. Je pátek večer, společně s dalšími padesáti lidmi jsem přijela na Ekumenické tvůrčí setkání. Od 25. do 28. října ho organizuje umělecká platforma Karavana.

„Musím nejdříve poděkovat Bohu a potom vám.“

Všem sborům tuto aktivitu velice doporučujeme. Začít není příliš těžké a ovoce této služby je obrovské.

Církve se v roce 2012 značné části svých oprávněných nároků zřekly, byť se veřejnosti tvrdí opak.

Budeme vděčni, pokud na nás budete v rámci letošní sbírky na Diakonii CB pamatovat. Je to pro nás důležitá a významná pomoc.

Jsem přesvědčený, že v České republice stále potřebujeme nové sbory.

Slunce je ještě za lesem, trávu na palouku vedle potoka pokrývá jinovatka. Ze stanů ve stanovém městečku, které zde včera večer vyrostlo, se pomalu soukají nocležníci. Čepice, bundy, horký čaj… probuzení je mrazivé, ale začíná den, ve kterém bude všem ještě pěkně horko.

Když je proud tak rychlý, že se neudrží....

A Bůh řekl: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou…“ Gen 22,2

Rozhovor s Pavlem Rausem

Správné soudní rozhodnutí by vždy mělo být moudré

Chci k tomuhle vodičskému či trenérskému dobrodružství přizvat i tebe

Jak po 101 letech hodnotíte stržení Mariánského sloupu davem vedeným Frantou Sauerem? A je pro vás snaha o jeho obnovu věcí principiálně duchovní, nebo spíše politickou, národnostní či kulturní?

Žalm 118,24

Koukala na něj trochu nevěřícně. Dělá si legraci a čeká, jestli jako novomanželka prokáže smysl pro humor, že jo? „Na svatební cestu pojedeme k vašim?“ opakovala s úsměvem to, co právě slyšela.

Rodiče, kteří sami vyrostli v prostředí, které jim neumožnilo nejdříve zdravé přilnutí a později zdravé osamostatnění, jen těžko mohou předávat zdravý model vztahů.