Starší paní žije sama a na předváděcí akci si kupuje sadu nádobí za pětapadesát tisíc. – Mladík po vysoké škole nadšeně svědčí před plným sálem kulturního domu: „Amway změnil můj život!“ – Muž před důchodem odmítá na základě několika e-mailových zpráv očkování. – Mladá úřednice si v butiku kupuje kostýmek, který ještě minulý týden stál polovinu, ale který je nyní v akci, zítra už nebude, a na němž je vidět, jaký má zákaznice vybraný vkus. – Učitelka ve středním věku se klaní a zapaluje svíčku před fotografií svého jógického mistra. – Důchodce se v hospodě nečekaně rozohnil při obraně premiéra, který nelže, nepodvádí a všechny nás zachránil před covidem. – Středoškolačka vytahuje svou měsíční apanáž, aby podpořila děti v Africe, o nichž se právě dozvěděla od studentky a z jejích barevných letáčků na zastávce autobusu.

Pozornost odedávna přitahují lidé, kteří vědí, mají jasné odpovědi a odhalují tajemství. Zvláště v neblahých časech se rychle objevují proroci. Známý francouzský lékař zvaný Nostradamus žil v 16. století, ale lidé se dodnes v jeho verších snaží identifikovat přítomnost. I Komenský v časech třicetileté války naslouchal vizionářům Drabíkovi a Poniatowské. Dnes mnozí vzhlížejí ke knize Zjevení, hledají v ní odpovědi na pandemickou ránu a naslouchají eschatologickým výkladům například Sergeje Miháľa. Jak na apokalyptické cítění doby odpovídá religionista Zdeněk Vojtíšek?

To, čemu říkáme „esoterika“, je nový a lidový projev velmi staré tradice. Obvykle ji nazýváme západní esoterismus anebo – máme-li na mysli spíše její naukový základ než praktické projevy – hermetismus. Ačkoliv se jedná o tradici, která vedle křesťanství, judaismu a islámu nejvíce formovala naše západní myšlení a způsob života (a masivně je formuje hlavně v posledních 150 letech), mezi lidmi se o ní mnoho neví. Dokonce se o této tradici donedávna přednášelo jen na několika místech ve světě. (Praha byla ve vší skromnosti jedním z nich.) Zato v posledních deseti patnácti letech je to nesmírně populární oblast studia.

Slova proroka Nátana králi Davidovi „Ty jsi ten muž!“ zasáhla před lety i mě a přispěla k mé konverzi. Stal jsem se křesťanem také proto, že Bible na mě na mnoha místech volala „Ten muž jsi ty!“ a jejími texty jsem byl oslovován. Slova Bible se mi tak stávala Božím slovem.

Nauky o posledních věcech člověka (eschatologie) mají dvě podoby: individuální, jako způsob dosažení vlastní spásy, a kolektivní. Mezi typy kolektivních eschatologií vyniká zvláštní jev. V religionistice se odborně nazývá slovem „milenialismus“ a spočívá v přesvědčení, že lidstvo (anebo aspoň jeho významnou část) čeká v dohledné době dějinný zlom, po němž bude pro nějaký kolektiv lidí následovat dlouhotrvající pozemská blaženost, tedy stav, v němž bude eliminováno zlo a jeho důsledky. Dějinným zlomem přitom skončí takový svět, jak ho známe.

Každý už asi slyšel o tom, že evangelikalismus je dnes rychle rostoucí část světového křesťanstva – silný je na celém americkém kontinentu, v Africe, v některých asijských zemích, relativně úspěšný je i v Evropě. Teologové hledají příčiny této expanze v teologických důrazech, religionisté jsou si vědomi spíše toho, že evangelikalismus je způsob zbožnosti, který je přizpůsobený náboženské a společenské situaci moderní doby.

Matoucí může být zvláště to, že vlastního zneužívání si nemusíme být vědomi, protože ho i před sebou samými dokážeme krýt zbožnými úvahami, řečmi nebo verši z Písma.