Nejspíš právě tato Ježíšova instrukce při večeři s učedníky způsobila, že se ze soukromé večeře stala svátost, kterou bude církev slavit až do příchodu Krista.

Vzpomněl jsem si na jeho kategorické ne v onom Týnském chrámu. A tváří v tvář přítomným muklům jsem se mu vůbec nedivil.

Co soudíte o zásahu papeže Františka do překladu textu Modlitby Páně? A jak je podle vás velké riziko, že formulace „neuvoď nás v pokušení“ svede modlitebníky k záměně Boha za pokušitele?

Rozhovor s kazatelem Pavlem Černým

Stanovil jsem si to jako prioritu, abych vyhledal o prázdninách příležitost k modlitbě o Ducha svatého. A Bůh mi tu příležitost dal.

Možná i já jsem měl svoji zázračnou studnu a svoji posvátnou horu.

Komfort nás může vzdalovat od Boha

V českých ulicích jste možná v poslední době zahlédli někoho, kdo měl na klopě saka nebo kabátu bílý odznak s růžovým otazníkem. Jde o logo spolku Milion chvilek pro demokracii, který v posledních měsících organizoval po celém Česku třeba několik demonstrací za odvolání ministryně spravedlnosti Marie Benešové. V čele spolku stojí Mikuláš Minář.

Mt 5,43–48

Mohla jsem sledovat i konce jejich statečných životů a jejich víru, kterou zachovali a pro nás vybojovali.

Každý už asi slyšel o tom, že evangelikalismus je dnes rychle rostoucí část světového křesťanstva – silný je na celém americkém kontinentu, v Africe, v některých asijských zemích, relativně úspěšný je i v Evropě. Teologové hledají příčiny této expanze v teologických důrazech, religionisté jsou si vědomi spíše toho, že evangelikalismus je způsob zbožnosti, který je přizpůsobený náboženské a společenské situaci moderní doby.

rozhovor s Tomášem Zakouřilem, juniorským vicemistrem světa v orientačním behu

Rozhovor se zástupkyní ředitele ZŠ Cesta, Písek Gražynou Pospíchalovou

Evangelium lesní moudrosti

V lavici modlitebny sboru Jednoty českobratrské na Smíchově sedí šestiletý chlapec. Na stupínku zpívá pěvecký sbor: „Často sedám přemýšleje, slunce když jde k západu, kde se octnu zítra ráno? Rci, můj Bože, kde budu. Zdaliž budu v kruhu živých těšiti se svobodě…“ V té písni má rád, jak hluboké mužské hlasy rytmicky podporují melodii žen. Zpívá i jeho matka. Četným posluchačům v sále ta slova připomínají jejich vlastní obavy. Píše se totiž rok 1937, ze sousedního nacistického Německa znějí výhrůžky na adresu Československa a kolem českých řek, na kopcích a v pohraničí se horečně budují betonové obranné pevnůstky Československé armády. Co bude zítra? Musíme hájit svou masarykovskou republiku, svou svobodu! Bude válka? – Dnes vzpomínám. Ten chlapec jsem já sám.

Rozhovor s Mgr. Žanetou Dvořáčkovou, hlavní koordinátorkou projektů pro rodiny a děti

Vody je na Zemi dost, ale ne všechna je nám k užitku

Věřící učitel by měl být jistým morálním příkladem pro své žáky

Rozhovor s Janem Boštíkem

Večeře Páně je jako když nás nejlepší kamarád pozve na večeři.