České slovo KŘEST pochází ze staroslověnského КРЬСТЪ (přibližně „krst“) – kříž, krucifix. To vyrostlo ze staroněmeckého KRIST – Kristus. Jako by dějiny řeči kázaly: z jednoho jazyka do druhého, od národa k národu, z generace na generaci… S křtem až k nám dorazila zpráva o Kristu ukřižovaném – o Králi národů.

Gen 1,26–28

Jak rozumíte tomu, že muž má být knězem v rodině? Není to zavádějící termín pro naše evangelikální církve, v nichž kazatelé ani pastoři nejsou nazýváni kněžími? A proč by na základě principu všeobecného kněžství neměla být v rodině knězem tedy i žena?

Měl jasno v tom, že chce pracovat v lékárně. Pak ho Bůh vedl ke službě kazatele a dnes pomáhá lidem z jejich psychických problémů. O hledání své cesty před Bohem vypráví Samuel Jindra.

Teprve důvěřivá víra ví, že nad životem církve bdí sám Kristus Pán.

Konference Církve bratrské

Rozhovor s Renátou Ulmannovou, ředitelkou kanceláře RCB

Pro člověka je to nemožné, pro Boha není nic nemožné.

„Velice jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět.“

Zlato je dokonale kujné

Je pondělí a další týden letní brigády na skotské farmě právě začal.

Mikrosvět se umí vyvíjet rychle i pomalu:

Vyčlenili jsme náboženské slavnosti do sakrálních prostor, zatímco doma je to jiná písnička. Vánoce jsou toho důkazem.

Štědrý den. Vánoce – svátky rodiny. Co rodina, to jiný příběh – a až do naší dospělosti, do chvíle, kdy se stáváme součástí jiné rodiny a jiného příběhu, také příběh jediný. Ale je jich spousta. A každý je jedinečný.

„… kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou...“ (Mt 5,39)

I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. (Gn 12,1–4)

Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil jí, co slíbil. Sára otěhotněla a Abrahamovi, ačkoli byl stár, porodila syna v čase, který mu Bůh předpověděl. (Gn 21,1–2)

Zřejmě i kočka vycítila, že být pohromadě znamená mít domov a lásku.

Na zastávce Tuchoměřice-zámek vystupuji s dalšími přáteli z autobusu. Na návrší v menší obci je ticho, šustí jen listy pod nohama a ze spoře osvětlené budovy kláštera dýchá téměř posvátný klid. Je pátek večer, společně s dalšími padesáti lidmi jsem přijela na Ekumenické tvůrčí setkání. Od 25. do 28. října ho organizuje umělecká platforma Karavana.

„Musím nejdříve poděkovat Bohu a potom vám.“

Všem sborům tuto aktivitu velice doporučujeme. Začít není příliš těžké a ovoce této služby je obrovské.