Matoucí může být zvláště to, že vlastního zneužívání si nemusíme být vědomi, protože ho i před sebou samými dokážeme krýt zbožnými úvahami, řečmi nebo verši z Písma.

„Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.“ (2 Tim 1,7)

„Když jsem sám, vždycky čekám na chvíli Božího dotyku. Tehdy je pro mě milost Boží takové pohlazení. Moje intimní rozhovory s Bohem jsou pro mě něco jako odměna a já čekám, kdy znovu přijde.“