Začala se třást a plakat. „Máš hlad?“ zeptala jsem se. Neřekla ani slovo a plakala dál. 

Vraždy těl cizích lidí, jako by zároveň byly vraždou mé vlastní duše

Každý den stojí Daniel na startovní čáře nového začátku.

Ukázala mi fotografii nenarozeného dítěte z ultrazvuku, klekla si na zem a křičela bolestí, kterou cítila hluboko uvnitř svého srdce.

Bibli, kterou jsem mu dala, si nechával u mne v kanceláři proto, aby se mohl vrátit do míst, kde cítil Boží přítomnost.